Archiv článků: medicína

Jak přimět nervové kmenové buňky v mozku, aby se dělily

Některé oblasti dospělého lidského mozku obsahují spící nervové kmenové buňky, které mohou být potenciálně reaktivovány a poté začnou vytvářet nové neurony. Přechod z klidového stavu do fáze dělení (proliferace) je však stále málo prozkoumaný. Tým vedený výzkumníky z univerzit v Ženevě (UNIGE) a Lausanne (UNIL) se nyní pokusil najít mechanismy, …

více »

Slovenskí vedci spojili enzým s rizikom úmrtia na COVID-19

Výskum ochorenia COVID-19 pokračuje aj po skončení pandémie a prináša nové poznatky, užitočné nielen v prípade budúcich pandémií, ale aj pri iných neinfekčných ochoreniach. Súvislosť medzi ťažkou formou ochorenia COVID-19 a aktivitou enzýmu butyrylcholínesterázy v ľudskej krvi odhalil výskumný tím z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave pod vedením farmakologičky …

více »

Lidé s Parkinsonovou chorobou pociťují rozdíly v účincích léků

Mezinárodní průzkum realizovaný pod záštitou organizace Parkinson’s Europe a farmaceutické společnosti STADA uvádí, že dvě třetiny lidí trpících Parkinsonovou chorobou užívají perorální léky s léčivou látkou levodopa nebo jiný typ perorální léčby. Průzkum byl proveden v 53 zemích a celkem se ho zúčastnilo 992 respondentů s Parkinsonovou chorobou nebo jejich pečovatelů. Dva ze …

více »

Parkinsonovu chorobu lze diagnostikovat i z krevního testu

Parkinsonova choroba je dnes po té Alzheimerově druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. V současné době je Parkinsonova choroba diagnostikována obvykle na základě klinických příznaků a až poté, co již došlo k významnému neurologickému poškození. Nová studie (hlavní autorka Laurie Sanders z Duke School of Medicine) navrhuje diagnózu z krevního testu, což …

více »

Kostní tkáňové inženýrství

V lidském těle je pět typů tkání: epitelová, pojivová, svalová, nervová tkáň a krev. Každá tkáň má specifické fyzikální, chemické i biologické vlastnosti. Snadno si představíme třeba tvrdou kost, flexibilní kůži či kontraktilní svalovinu. Touto představou dokumentujeme, že tkáně jsou velmi specifické a scaffoldy by tyto zvláštnosti měly odrážet ve …

více »

Vědci vložili myším geny rypošů, ty pak žily déle

Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …

více »

Kardiologové začali léčit fibrilaci síní pomocí pulzního pole

Revoluční léčbu srdeční arytmie začali používat lékaři Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF OU. Tuto velmi rozšířenou srdeční poruchu už neodstraňují pouze pomocí radiofrekvenční ablace, ale i pomocí metody pulsního pole. Základem této metody, kterou podstupuje pacient v celkové anestezii, je elektrický výboj. „Metoda spočívá v …

více »

Upravené bakterie poznají ve střevě rakovinu

Biotechnologové pomocí genetického inženýrství vytvořili bakterie, které dokážou detekovat přítomnost nádorové DNA v živém organismu. Technika vyvinutá na vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu a jejich kolegy z Austrálie (Colonoscopy Clinic, Brisbane) odhalila rakovinu v tlustém střevě myší. Výsledkem by mohly být senzory schopné vedle rakoviny také zachytit i …

více »