Archiv článků: medicína

Vědci z Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU vyvinuli zcela nový materiál na bázi nanočástic oxidu křemičitého pro řízené uvolňování přírodních antimikrobiálních látek z rostlin. Díky tomuto systému je nyní možné prodloužit, a dokonce i zvýšit účinnost přírodních látek, které se stále častěji využívají v zemědělství, kosmetickém průmyslu, ale například i v …

Výzkumný tým složený z virologů z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR) studuje virus klíšťové encefalitidy již několik let. Pro studium viru klíšťové encefalitidy se vědci rozhodli, protože se jednalo o jeden z flavivirů, jehož struktura a funkce byla ještě …

Viry představují opravdu účinné „jedy“. Celosvětové pandemii odpovídá aktuální hmotnost aktivních virů (virů uvnitř lidských organismů, řekněme) mezi 0,1 a 10 kg. K tomuto závěru dospěli alespoň vědci z izraelského Weizmann Institute of Science a California Institute of Technology. K číslu se došlo tak, že 1 koronavirus má hmotnost asi …

Mezi jednou kategorií antidepresiv (SSRI) a některými halucinogeny nesporně existují podstatné podobnosti – ovlivňování metabolismu neurotransmiteru serotoninu. Co tedy zkusit léky založené na halucinogenech, které by ale přitom halucinace nezpůsobovaly? Dává to smysl, nebo je takový požadavek vnitřně rozporný? Nová studie (hlavní autorka Lin Tian, University of California, Davis) ukazuje, …

Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, neprokázalo přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Analýza celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila předpoklad, že při …

Odborníkům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo nalézt dosud neznámý protein a popsat jeho úlohu při buněčném dělení. Jejich poznatky by v budoucnu mohly být využity při kontrole buněčného dělení v protinádorové léčbě. Buněčné dělení (tzv. „mitóza“) je zcela nezbytné pro život a přirozenou obnovu tkání. Genetická informace …

Lékaři a vědci mají při pokusu nahlédnout do nitra živé tkáně dvě hlavní možnosti: optickou mikroskopii a zobrazení magnetickou rezonancí. Jde vlastně o volbu mezi hloubkou obrazu a jeho ostrostí. Optický mikroskop podporuje rozlišení pod mikrometr, ale světlo zase bez rozptylu pronikne maximálně tak milimetr. Magnetická rezonance využívá rádiové záření …

U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů. Tato porucha cévního systému postupně postihuje kůži, podkoží, svaly, postupně pacienta invalidizuje a může být i život ohrožující. Nyní je možné toto vzácné onemocnění léčit …

B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …

Liběchovská miniprasata z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR byla použita v preklinických testech nové terapie Huntingtonovy choroby, závažného lidského onemocnění postihujícího mozek. Nadějné výsledky otevřely cestu terapie do fáze klinických testů, a posouvají tak reálné možnosti léčení onemocnění blíž k pacientům v Evropě. Vědci z centra …