Archiv článků: metabolismus

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

Prý se tak chrání proti přehřátí. A jak to souvisí s rakovinou? Na první pohled je vše jednoduché – bez kyslíku může mikroorganismus získávat energii z glukózy pouze tak, že část uhlíku oxiduje a část redukuje, z cukru tedy vzniká oxid uhličitý a vedle něj redukovaný alkohol. Však také proto …

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k …

Buňky iniciující nádor mají oproti kontrolním buňkám vyšší nároky na železo – vykazují zvýšenou hladinu volného železa, vyšší míru transportu železa do buňky i zvýšený obsah železa v mitochondriích. Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca …

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …

Biologické centrum AV ČR dnes zahájilo provoz nových laboratoří na výzkum metabolismu. Významný impuls pro dynamicky se rozvíjející výzkum metabolismu dostalo specializované metabolomické pracoviště Biologického centra AV ČR. Ve středu 25. dubna slavnostně zahájilo provoz dvou nových analytických laboratoří, vybavených moderními ultracitlivými přístroji. Vzhledem tomu, že metabolismus je společný všem …

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní …

Průměrná délka života jednotlivých druhů závisí samozřejmě na řadě faktorů, nezanedbatelnou roli má typ metabolismu. V jistém ohledu se organismus často nakonec otráví produkty oxidačních procesů. Kyslík zabíjí. Délku života logicky ovlivňuje teplokrevnost i velikost organismu (objem a povrch těla rostou s různými mocninami, od toho se pak odvíjí potřebná …