Bakterie, ilustrační obrázek © Jezper / Dollar Photo Club

Vodíková atmosféra svědčí bakteriím i kvasinkám

A co z toho vyplývá pro pátrání po životě ve vesmíru?

Vodík dnes v pozemské atmosféře prakticky nenajdeme, ale v době, kdy vznikal pozemský život, zde v celkově spíše redukční atmosféře nejspíš nějaký byl a zůstal až do doby, než organismy podobné dnešním sinicím vyprodukovaly fotosyntézou větší množství kyslíku. Dnes vodík využívají metanogeny pro reakci s oxidem uhličitým za vzniku metanu a zisku energie – samozřejmě tam, kde je bezkyslíkaté prostředí.
Jak je na tom ale vodík ve vztahu k dalším organismům? Sám o sobě by jim vadit neměl, nicméně prakticky se s ním nesetkávají – ve směsi s kyslíkem je nestabilní. Vědci proto zkusili experimentovat s bakterií Escheiricha coli, která je fakultativně anaerobní, dokáže se tedy obejít i bez kyslíku (jde ale o pravou bakterii, nikoliv archea-metanogen). Když bakterie nechali růst v atmosféře 100% vodíku, ty se podle všeho chovaly jako normálně. Zvyšovaly početnost, dokud bylo dost živin, pak kolonie došly do stabilního stavu a nové buňky nahrazovaly tu umírající. Tudíž ani organismům, které na vodíku nijak nezávisejí jako na zdroji energie a k ničemu jim není, vodík nevadí. Ještě zajímavější pak bylo, že pokus byl zopakován s kvasinkami, ty také dokáží fungovat i bez kyslíku; jde už oproti bakteriím o mnohem složitější eukaryota, navíc možná i o potomky ještě složitějších mnohobuněčných organismů. Opět žádný problém.
Hlavní autorka práce Sara Seager z MITu ovšem uvádí, že jí ovšem primárně nešlo o chutě Escherica coli, ale o hledání života ve vesmíru (studie byla také publikována v Nature Astronomy). Jistě zde existuje množství kamenných planet s atmosférou tvořenou právě především vodíkem. Vodík je lehký, atmosféry budou proto v průměru a ve srovnání s tou kompaktní pozemskou sahat hodně vysoko a snadněji si jich všimneme, naopak u jiných kamenných planet podobnějších dnešní Zemi si nebudeme jisti, zda nějakou atmosféru vůbec mají. Přitom není důvod, proč by vodíkové planety nebyly nadějné i z hlediska existence života – a to dokonce i života jinak se svou chemií příliš neliší od pozemského. Vodíkovým světům bychom proto měli rozhodně věnovat pozornost.
Mimochodem – na vodíkových světech by prý atmosféra měla být také modrá.

S. Seager et al. Laboratory studies on the viability of life in H2-dominated exoplanet atmospheres, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1069-4
Zdroj: Massachusetts Institute of Technology/Phys.org

COVID-19: Fyzikové tvrdí, že rozestupy a rouška nestačí

Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů …

One comment

  1. Escheiricha…nie je to Escherischia?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close