Zajímavý a snad i dokonce v něčem nový přístup k Fermiho paradoxu, Drakeově rovnici a otázce: Kde tedy všichni /mimozemšťani/ jsou? Proč jsme se dosud neobjevili žádnou mimozemskou civilizaci? Na první pohled se zdá, že pravděpodobnost, že jsme sami (ať už úplně, v Galaxii, v pozorovaném vesmíru, v rámci nějakého …
více »Kdyby objekt 3I/ATLAS byl mimozemskou sondou…
Jak bychom to vůbec dokázali poznat? A proč to někoho vůbec napadlo? Australská astrofyzička Sara Webb napsala pro The Conversation úvahu o tom, zda 3I/ATLAS, tedy třetí objekt tohoto typu, který k nám přilétl z oblasti mimo Sluneční soustavu, by mohl být mimozemskou sondou. Na tuto možnost opět upozornil Avi …
více »Proč UFO hledat nejen na obloze, ale i v oceánu
Dlouho očekávaná zpráva NASA o UFO vyzývá k pečlivějšímu sledování a vědeckému pochopení (dosud) nevysvětlitelných (nebo alespoň přesvědčivě nevysvětlených) jevů. Skupina vědců a vládních úředníků, kterou svolala NASA, se většinou zaměřila na způsoby, jak porozumět tomu, co jednotlivci, včetně vojenských pilotů, pozorovali na obloze. Bostonská Northeastern University k tématu vydala …
více »Po SETI i SMETI: Mimozemské civilizace mohou vesmírem migrovat
Vyspělé civilizace by mohly dokázat kolonizovat galaxii dokonce i bez kosmických lodí. Stačilo by jim k tomu využívat toulavé planety (tedy planety bez vlastní hvězdy). Tento pohled na věc hraje roli i z hlediska metod, jimiž se mimozemské civilizace pokoušíme hledat. Irina K. Romanovskaya ze Sam Houston State University (Huntsville, …
více »Hledání mimozemských civilizací podle Dysonových sfér u černých děr
Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat? Nový výzkum se zaměřujme na černé díry hmotnosti hvězd, v jednotkách až desítkách slunečních …
více »Měli bychom mimozemské civilizace hledat v centru Mléčné dráhy?
Otázka, proč kolem sebe nevidíme technologicky vyspělé civilizace nebo nepozorujeme alespoň stopy po jejich působení, byla už probrána z mnoha stran. Lze k Fermiho paradoxu něco dalšího říct, nebo už debaty představují jen mlácení prázdné slámy a další pokrok může přinést pouze nějaký empirický objev? Na druhé straně z teoretických …
více »Fermiho paradox a perkolační teorie
Perkolační teorie tvrdí, že mimozemšťany nepotkáváme kvůli obrovským vesmírným vzdálenostem a omezenému (jakkoliv z lidského pohledu také obrovskému) času. Technicky vyspělé mimozemské civilizace kolem nás (míněno dejme tomu v Mléčné dráze) nejspíš existují, ale to ještě k navázání kontaktu nestačí. Stručné představení těchto argumentů přinesl již článek Mimozemšťané mohli Zemi …
více »Kde tedy všichni jsou – na Fermiho paradox odpovídá i hypotéza transcendence
Podle mnoha modelů a odhadů (Drakeova rovnice apod.) by měl být vesmír vyspělých civilizací celkem plný, přesto je neregistrujeme. Jednu z odpovědí na Fermiho paradox přináší hypotéza krátkého okna (Brief Window Hypothesis) ve formě tzv. transcendence. Obecně hypotéza krátkého okna tvrdí, že existuje jen velmi krátké období, po které jsou …
více »Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout
Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí). Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových …
více »Proč jsme (možná) jediná civilizace v Galaxii?
Trojice vědců z Oxfordu provedla další analýzu slavné Drakeovy rovnice, která popisuje pravděpodobnost inteligentního života. Cílem celé analýzy bylo samozřejmě opět vysvětlit Fermiho paradox – proč ve vesmíru ani přímo kolem sebe nevidíme stopy mimozemských civilizací? Drakeova rovnice samozřejmě obsahuje skoro samé neznámé – jaká je třeba pravděpodobnost, že na …
více »
Sciencemag.cz
