Archiv článků: mozek

Tedy míněno v rámci jednoho organismu. Bílkoviny tau spojované s Alzheimerovou chorobou zřejmě dokáží v lidském mozku přeskakovat z neuronu na neuron. Ačkoliv tyto procesy byly již zaznamenány u laboratorních myší, u člověka se je podařilo zachytit vůbec poprvé. Vědci z University of Cambridge zaznamenali své výsledky kombinací dvou skenovacích …

Každá oblast mozku je popsána pomocí 10 charakteristik, z jejich hodnot lze odhalit míru propojení. Studie vědců z University of Cambridge a amerického National Institutes of Health tvrdí, že běžně používaná technika zobrazování magnetickou rezonancí dokáže poskytnout informace o fungování a schopnostech lidského mozku, a to včetně inteligence. Závěr vychází …

Neurální kmenové buňky mají jak schopnost proliferovat, tj. dělit se a vytvářet identické dceřiné buňky, tak funkčně se specializovat neboli diferencovat. Centrální nervový systém se tvoří během embryonálního vývoje právě díky koordinovanému a složitě regulovanému dělení, migraci a diferenciaci těchto buněk. Z neurálních kmenových buněk vznikají tři zralé typy buněk …

V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …

Genová terapie byla demonstrována na speciálně vyšlechtěných miniaturních prasatech. Vektorem je virus píchaný do mozku. Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne ukončil na půdě brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity dvoutýdenní experimenty, které se do budoucna mohou stát nadějí pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. …

Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň. Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy …

Rozumem si chování až zpětně zdůvodňujeme a morální zásady si vytváříme na základě chování. Představme si, že ve středu Londýna tiká časovaná atomová bomba. Zajali jsme teroristu, který ví, jak ji zneškodnit. Dáte příkaz k jeho mučení, jestliže je to jediný způsob jak zachránit miliony nevinných lidí před neodvratnou smrtí? …

Pomocí fMRI jde rozlišit, zda si lidé jsou vědomi toho, co provádějí. Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i popularizačních článcích zabývá otázkou, nakolik by se za zdroj biometrické autentizace dal použít samotný lidský mozek. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody …

Jaké lidské duševní procesy probíhají sériově a jaké paralelně? Otázku lze řešit empiricky, studiem reakčních časů. Následující experimenty začal provádět Saul Sternberg, po něm je v různě modifikované podobě zopakovala řada dalších výzkumníků. Základ pokusu je následující: člověk si zapamatuje řadu čísel (4-7) a následně dostane otázku, zda číslo X …

Magnetické skyrmiony by mohly pomoci vytvořit nízkoenergetická zařízení, která by napodobovala paměť a poznávací funkce v neuronových synapsích mozku. Ukazují to simulace, které nedávno provedli čínští fyzici. Výkon i možnosti počítačů se neustále zvyšují, pořád však existují úlohy, v jejichž řešení ani sebelepší stroj nepředčí biologický mozek. To by se …