Neurální kmenové buňky mají jak schopnost proliferovat, tj. dělit se a vytvářet identické dceřiné buňky, tak funkčně se specializovat neboli diferencovat. Centrální nervový systém se tvoří během embryonálního vývoje právě díky koordinovanému a složitě regulovanému dělení, migraci a diferenciaci těchto buněk. Z neurálních kmenových buněk vznikají tři zralé typy buněk …
více »Svět prvních lidí
V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …
více »Naděje pro pacienty s Huntingtonovou nemocí
Genová terapie byla demonstrována na speciálně vyšlechtěných miniaturních prasatech. Vektorem je virus píchaný do mozku. Tým vědců v čele s Janem Chrastinou a Romanem Liščákem koncem minulého týdne ukončil na půdě brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity dvoutýdenní experimenty, které se do budoucna mohou stát nadějí pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. …
více »Komplexní myšlenky v lidském mozku
Strojové učení opět prokázalo svoji sílu a techniky zobrazování mozku se díky tomu prý posouvají na další úroveň. Dosavadní metody mapování lidského mozku (zejména funkční magnetická rezonance) dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům – takže se třeba dalo poznat, na kterou kartu z balíčku se člověk podívá. Příslušné vztahy …
více »Mučit teroristu, či nemučit: rozhoduje limbický systém
Rozumem si chování až zpětně zdůvodňujeme a morální zásady si vytváříme na základě chování. Představme si, že ve středu Londýna tiká časovaná atomová bomba. Zajali jsme teroristu, který ví, jak ji zneškodnit. Dáte příkaz k jeho mučení, jestliže je to jediný způsob jak zachránit miliony nevinných lidí před neodvratnou smrtí? …
více »Biometrie přímo podle mozku
Pomocí fMRI jde rozlišit, zda si lidé jsou vědomi toho, co provádějí. Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i popularizačních článcích zabývá otázkou, nakolik by se za zdroj biometrické autentizace dal použít samotný lidský mozek. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody …
více »Hledání v operační paměti (lidské)
Jaké lidské duševní procesy probíhají sériově a jaké paralelně? Otázku lze řešit empiricky, studiem reakčních časů. Následující experimenty začal provádět Saul Sternberg, po něm je v různě modifikované podobě zopakovala řada dalších výzkumníků. Základ pokusu je následující: člověk si zapamatuje řadu čísel (4-7) a následně dostane otázku, zda číslo X …
více »Magnetické skyrmiony a umělé neurony
Magnetické skyrmiony by mohly pomoci vytvořit nízkoenergetická zařízení, která by napodobovala paměť a poznávací funkce v neuronových synapsích mozku. Ukazují to simulace, které nedávno provedli čínští fyzici. Výkon i možnosti počítačů se neustále zvyšují, pořád však existují úlohy, v jejichž řešení ani sebelepší stroj nepředčí biologický mozek. To by se …
více »Alzheimerova porucha: amyloidy vs. proteiny tau
Amyloidové plaky se pokládají za příčinu Alzheimerovy poruchy, nebo alespoň za její průvodní příznak. Jaké jsou konkurenční hypotézy? Amyloidy beta a jejich plaky v mozku bývají obviňovány z toho, že při svém ukládání/růstu poškozují propojení mezi neurony. Je to ovšem celkem složité, statistiky z pitev totiž ukazují, že asi 30 …
více »Kde se v mozku skrývá (ne)zájem o hudbu
Někteří pokládají hudbu za jedno z největších životních potěšení. Jiným připadá, že je… o ničem. Averze vůči hudbě jakéhokoli stylu se může zdát stejná, jako by někdo neměl rád štěňátka, zmrzlinu nebo sluníčko. Ale ne každého nabije energií, když si v rádiu naladí hudební stanici. Ve skutečnosti může neschopnost čerpat …
více »