Na MITu přišli na způsob, jak už přímo při laboratorní výrobě grafenu zajistit, aby ve struktuře povrchu vznikly otvory o definované velikosti. Pro prakticky veškeré možné využití v elektronice by něco takového bylo nežádoucí, póry by nicméně mohly umožnit efektivní filtraci určitých molekul. Prototyp grafenového filtru má prozatím velikost poštovní …
Read More »Diamantový prach jako detektor magnetického pole
Současné senzory pro detekci magnetického pole jsou vesměs objemná zařízení s relativně vysokou spotřebou energie. Ty nejpřesnější navíc vyžadují speciální provozní teploty a jsou velmi drahé. Vědci z University of California v Berkeley o Ohio University nyní vyvinuli nové detektory s lepšími vlastnostmi; tato zařízení by se mohla uplatnit v …
Read More »Pružné diamanty
Diamanty mají kromě tvrdosti i další příznivé vlastnosti, velmi dobře vedou teplo, jsou chemicky stabilní i průhledné. Nasazení diamantu v řadě technologických aplikací se ale dosud nekonalo kvůli křehkosti tohoto materiálu. Vědci z několika čínských institucí a MITu nyní přišli s novou metodou přípravy diamantů, které by měly být pružnější …
Read More »Čeští vědci vytvořili nejmenší diamanty na světě
Vědci hledali nejmenší možný počet atomů, který je zapotřebí pro vytvoření kritického diamantového zárodku. Výzkumníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s kolegy ze Stanfordské univerzity v USA, univerzity v Giessenu v Německu a university v Hasseltu v Belgii, uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě [1]. Synteticky vytvořený krystal nanodiamantu …
Read More »Chytrý gel, který chodí pod vodou
Technici z Rutgers University-New Brunswick dokáží na 3D tiskárně vytvořit z gelu různé „roboty“, kteří se pak pohybují pod vodou. Jejich těla jsou měkká podobně jako třeba u chobotnice, mohou se deformovat, aby se v případě potřeby protáhla zúžením, přitom se však nerozpadají. Navíc dokáží manipulovat i s dalšími předměty. …
Read More »2D je moc, známe už i 1D materiály
Technologové z University of California v Riverside připravili drátek, v němž lze dosáhnout 50krát vyšší proudové hustoty než v mědi (obecně zde limit představuje hlavně to, že při zvyšování proudové hustoty se materiál začne přehřívat a vodivost klesá). Práce publikovaná v IEEE Electron Device Letters (hlavní autoři A. Balandin a …
Read More »Neuronové sítě excelovaly při návrhu nanočástic
Fyzikové z MITu se pokusili vytrénovat neuronové sítě k práci s fyzikálními systémy. Umělá inteligence se měla naučit, jak ze struktury nanočástice vyplývají její optické vlastnosti, a pak inverzně pro požadované vlastnosti/aplikace navrhnout nanočástici. Práce má sice vztah např. k vývoji displejů nebo maskovacích systémů (metamateriály/neviditelnost), ale jejím cílem bylo …
Read More »Pohyb nanočástic na grafenu
Částice se na povrchu musela držet a „neutéct“, ale současně se s ní dalo pohybovat. Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se podařilo kontrolovaně uvést do pohybu nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo. Princip tohoto …
Read More »Náplast z nanovláken může snížit pooperační komplikace
Svrchní vrstva je hydrofobní a izoluje od dutiny břišní, spodní hydrofilní nanovrstva přilne k ráně. Studentka TUL Markéta Klíčová vyvinula nanovlákennou hojivou náplast, která může výrazně urychlit rekonvalescenci po resekci části tlustého střeva. „Na trhu jsou materiály, které tento problém řeší, ale žádný z nich úniku obsahu střev do těla spolehlivě nezabrání. …
Read More »Protipožární chytré tapety s oxidem grafenu
Nově navržená chytrá tapeta je sama nehořlavá a šíření ohně brání i jinak: mj. obsahuje senzory s oxidem grafenu, které se aktivují ohněm, respektive jím vyvolanou změnou vodivosti. Materiál navrhl Ying-Jie Zhu z Čínské akademie věd v časopisu ACS Nano. Dnešní tapety se obvykle vyrábějí z papíru/celulózy nebo syntetických materiálů, …
Read More »
Sciencemag.cz
