Archiv článků: neurologie

Analýza přivedla k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali …

Použití speciálních stimulátorů je jednoduché a bezpečné a samotnou stimulaci může pacient provádět sám u sebe doma. Neurovědci z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v minulém roce publikovali výsledky unikátního výzkumu, kdy zjistili, že aplikováním neinvazivní stimulace mozku je možné dlouhodobě zlepšit řeč u osob trpících Parkinsonovou chorobou. Nyní se …

Zprávy o případech relativně mladých pacientů s COVID-19, u nichž se během několika týdnů po nakažení virem objevila Parkinsonova choroba, vedly vědce k otázce, zda mezi těmito dvěma onemocněními existuje souvislost. Není to vyloučeno. Závěr studie praví, že ve zkumavce N-protein SARS-CoV-2 interaguje s neuronálním proteinem α-synukleinem, a tím urychluje …

Rozsáhlá studie švédského Karolinska Institutet zjistila pozitivní korelaci mezi poruchou ADHD a demencí napříč generacemi. Výzkum ukazuje, že rodiče a prarodiče osob s ADHD byli vystaveni vyššímu riziku demence než rodiče dětí a vnoučat bez ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Ze studie neplyne, zda ke vztahu mezi ADHD a demencí …

Jak postihuje covid-19 nervový systém z dlouhodobého hlediska? První výsledky výzkumu vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ukazují, že téměř polovina osob se potýká s poruchou paměti, problémy s řečí (hledání slov, přeskakování slabik) a pocitem „mozkové mlhy“ či zpomaleného myšlení. Tyto problémy mohou přetrvávat řadu měsíců. V Česku …

Otázka svobodné vůle je samozřejmě celkem komplikovaná a sporné je dokonce už i to, nakolik ji lze vůbec rozhodovat empiricky. Následující výzkum se proto rozumně týká jednoho poměrně úzkého aspektu celé věci. Už v 60.–80. letech byly provedeny pokusy, které s určitým typem svobodné vůle dost kolidovaly. Pokusný subjekt se …

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

Dlouhodobý stres a úsudek. Riskování a (anti)socialita. S alkoholem a agresivitou to vůbec není tak jednoduché. (pokračování včerejšího úryvku) Dlouhodobý stres, exekutivní funkce a úsudek Stres ohrožuje i ostatní aspekty fungování frontální kůry. Dochází k narušení pracovní paměti. V jedné studii oslabilo dlouhodobé podávání vysokého množství glukokortikoidů pracovní paměť zdravých …

Hormony, neurobiologie strachu. Amygdala. Stres, který milujeme. Krátkodobý a dlouhodobý stres. Doba předcházející některým z našich nejdůležitějších, nejzávažnějších činů může být naplněna stresem. Což je velice špatné, neboť stres mění, jak se rozhodujeme – jen výjimečně k lepšímu. Základní dichotomie mezi akutní a chronickou stresovou reakcí Začneme dávno zapomenutým pojmem …

Tetris v podání vědců z University of Washington připomíná málem telepatii – jeden z hráčů vidí padající kostky, druhý podniká příslušnou akci. A navíc zde nejsou jen dva lidé. V Scientific Reports byl publikován článek popisující již loni proběhlý projekt BrainNet. Jedná se o hru podobnou Tetrisu, kde ovšem jako …