Systém za předpokladu, že průvodce hvězdy je černá díra. Nejjasnější hvězda v pozadí je rádiový pulsar PSR J0514-4002E. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny asi 8 milionů km a obíhají kolem sebe každých sedm dní. Umělecká představa. Kredit: Daniëlle Futselaar (artsource.nl)

Nejlehčí černá díra – nebo nejtěžší neutronová hvězda?

Mezinárodní tým astronomů objevil v Mléčné dráze nový objekt neznámého typu, který je těžší než nejtěžší známé neutronové hvězdy a zároveň lehčí než nejlehčí známé černé díry.
Pomocí radioteleskopu MeerKAT našli astronomové z několika institucí včetně Manchesterské univerzity a německého Ústavu Maxe Plancka pro radioastronomii objekt na oběžné dráze kolem rychle rotujícího milisekundového pulsaru, který se nachází ve vzdálenosti asi 40 000 světelných let v husté kulové hvězdokupě. Příslušná hvězdokupa (NGC 1851) leží směrem v (jižním) souhvězdí Holubice (Columba). Jedná se o hustý soubor starých hvězd, které jsou mnohem těsněji nahuštěné než hvězdy ve zbytku galaxie. Je zde taková tlačenice, že se hvězdy mohou vzájemně ovlivňovat, narušovat dráhy a v nejextrémnějších případech se i srážet. Vědci odhadují, že právě jedna taková srážka dvou neutronových hvězd pravděpodobně vytvořila masivní objekt, který nyní obíhá kolem radiového pulsaru.
Mohlo by se jednat o první objev velmi žádané dvojhvězdy složené z radiového pulsaru a černé díry. Taková dvojhvězda by umožnila nové testy Einsteinovy obecné teorie relativity a otevřela dveře ke studiu černých děr. Zajímavá je ale i možnost, že by šlo o velmi těžkou neutronovou hvězdu. Ta by zase poskytla nové poznatky v oblasti jaderné fyziky při velmi vysokých hustotách.
Astrofyzikové se domnívají, že celková hmotnost potřebná ke kolapsu neutronové hvězdy po přírůstku hmotnosti (nebo kolabující hvězdy) do černé díry je asi 2,2 Sluncí. Jiné modely, podpořené pozorováním, zase ale vedou k závěru, že nejlehčí černé díry jsou mnohem těžší, mají hmotnost přibližně 5 Sluncí. Existuje zde tedy hmotnostní mezera, v jejímž rozmezí mají objekty nejistou povahu.


Přiblížení kulové hvězdokupy NGC 1851 následované simulací oběžné dráhy, která ukazuje, že původní dvojhvězda (pulsar a bílý trpaslík) byla narušena příchodem masivního třetího tělesa neznámé povahy. Nově příchozí těleso naruší oběžnou dráhu bílého trpaslíka a zachytí pulsar pro sebe, čímž vznikne nový binární systém s pulsarem na oběžné dráze kolem (pravděpodobně) buď lehké černé díry, nebo supermasivní neutronové hvězdy. Kredit: OzGrav, Swinburne University of Technology

Ewan D. Barr et al, A pulsar in a binary with a compact object in the mass gap between neutron stars and black holes, Science (2024). DOI: 10.1126/science.adg3005. www.science.org/doi/10.1126/science.adg3005
Maya Fishbach, Mystery in the „mass gap“, Science (2024). DOI: 10.1126/science.adn1869 , www.science.org/doi/10.1126/science.adn1869
Zdroj: University of Manchester / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Viz také: Největší neutronová hvězda? Nebo nejmenší černá díra?

Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close