Vývoj skalního umění začíná v hlubokých a temných jeskyních mladého paleolitu, ale naplno a celosvětově se skalní umění rozvíjí a rozšiřuje až v holocénu. Vstup do skalnaté krajiny plné bizarních tvarů podněcuje lidskou fantazii už sám o sobě. Zaznamenané mýty, legendy a pohádky ukazují, že člověk reaguje na tyto podněty …
více »Po stopách komety staré 12 800 let
Prudké ochlazení klimatu na samotném konci poslední doby ledové známé jako mladší dryas mohlo mít podle jedné z významných hypotéz původ v impaktu mimozemského tělesa. Mezinárodní tým vědců, jehož členem je i doc. Günther Kletetschka, přišel nedávno s dalším objevem, který se k hypotéze přiklání. Doc. Günther Kletetschka z Ústavu …
více »Sibiř se v době ledové ode dneška tolik nelišila, rostl tam i les
Podoba krajiny v době ledové zrekonstruována z mamutích žaludků. Představy, že mamuti, sobi či srstnatí nosorožci žili v době ledové v obrovské bezlesé stepi táhnoucí se ze střední Evropy až na Aljašku, vyvracejí botanici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Podobu sibiřské krajiny doby ledové rekonstruovali ze zbytků rostlin a pylů, …
více »Nový výzkum: paleolitičtí vlci z Předmostí opravdu byli spíš psi
Protopsi pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích… Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, který prováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve …
více »Katastrofy a hrdla lahve: Lidé expanzi vulkánu Toba přežili lépe
Jako bottle neck (hrdlo lahve) označujeme situaci, kdy nějaký druh projde drastickým poklesem početnosti populace, takže jeho jedinci si pak jsou (po opětovném nárůstu počtu) relativně příbuzní. Platí to třeba pro gepardy, mezi nimiž lze dnes transplantovat orgány. A do určité míry i pro lidi – Homo sapiens jsou si …
více »Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci
Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …
více »Doggerland: utopená pevnina od Dánska po Skotsko
Žádná Atlantida, ale ráj evropských lovců pozdního paleolitu… Doggerland, území nacházející se nyní na dně moře, se kdysi rozprostíral od dnešního Dánska až ke Skotsku a v dobách, kdy byl nejrozlehlejší, zhruba před 20 000 lety, v nejchladnějším období doby ledové, pravděpodobně zasahoval až k Shetlandským ostrovům. Od norského pobřeží …
více »Tak jako je to s kanibalismem – vyplácí se, nebo ne?
Lidé mají být pro jiné lidi jako kořist výhodní, a také prý v Atapuerce byli konzumováni častěji, než by odpovídalo jejich hustotě. Asi před dvěma lety došel James Cole z University of Brighton k závěru, že lovit člověka na potravu se jinému člověku nevyplatí, protože lidské tělo není jako zdroj …
více »Nejstarší lidské kamenné nástroje
Lomekwian a oldowan, co zvládnou šimpanzi a co australopitékové? Kladiva versus škrabky a čepele. Objevy z etiopského naleziště Bokol Dora 1 si vyžadují delší komentář. Nejde totiž o nejstarší kamenné nástroje jako takové, ale o artefakty, které spojujeme jednoznačně s lidmi. V rozporu s tím, co tvrdily starší učebnice, totiž …
více »Jak je to se selekcí proti genům neandrtálců
Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …
více »