Analýza fosilii ukazuje, že šavlozubý tygr zpočátku rostl rychle (jako dnešní tygr), ale pokračoval v růstu do relativně vysokého věku (jako dnešní lev). Neznamená to samozřejmě, že by šavlozubý tygr byl „něco mezi lvem a tygrem“. Patřil do jiné skupiny kočkovitých šelem, kompletně vymřelé podčeledi Machairodontinae, s tygrem není blízce …
více »Vlci se o sebe ve smečce starali už před milionem let
Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci. Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v …
více »Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let
Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …
více »Kůrovec z křídy
V tenké, nikdy netěžené slojce lignitu křídového stáří, která vychází na povrch na pláži při jihozápadním okraji ostrova Bornholm (Dánsko), byl nalezen zuhelnatělý a pyritem prosycený úlomek kmínku jehličnatého stromu. V šikmé prasklině ve dřevě, která se mohla otevřít například při vichřici, se dochovalo šest úzkých, přibližně vodorovných chodbiček vykousaných …
více »Stopy po projídání usazeniny uvnitř schránek uhynulých živočichů – jeden z projevů ordovické radiace
Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř …
více »Lebka Homo heidelbergensis je mnohem mladší, druh přežíval déle
Homo heidelbergensis (někdy též Homo erectus heidelbergensis) se v Africe objevil někdy před 600 000 lety, možná ještě dříve. Jeho evropská forma je vlastně raným neandrtálcem. V Africe se z něj mohl vyvinout moderní Homo sapiens (např. s mezistupněm přes člověka rhodéského). Ve španělské Atapuerce po sobě Homo heidelbergensis zanechal …
více »Velkých vymírání na konci permu bylo asi víc
Vymírání na konci permu před asi 252 miliony lety bylo mezi událostmi tohoto druhu nejmasovější, když podle odhadů zmizelo 95 % druhů mořských a 80 % suchozemských (a 70 % suchozemských obratlovců). Nová studie ukazuje, že šlo nejspíš o více událostí, které následovaly po delší době, a možná spolu ani …
více »Záhada: Mozková tkáň vydržela v mokru 2 600 let
V roce 2008 objevili archeologové u britské vesnice Hesligton lebku muže z rané doby železné. I přes stáří nálezu, určené později radiokarbonem do cca 6. století př. n. l., přitom lebka k překvapení vědců obsahovala rozpoznatelné zbytky mozkové tkáně, dokonce v podobě několikacentimetrového kompaktního útvaru. Jak by se ale mozková …
více »Nejstarší virová infekce
Hľadať fosílne dôkazy vírusov je nesmierne náročné. Najmä pre ich miniatúrne rozmery. Doteraz boli opísané len dve štruktúry, ktoré pripomínajú vírusové kapsuly a jedna deformácia kostí dinosaurov, ktorú mohol a nemusel spôsobiť vírus. Tímu Dr. Petra Vršanského, paleontológa Slovenskej akadémie vied, sa podarilo nájsť presvedčivý dôkaz. Nové zistenia opublikoval prestížny …
více »Nejstarší lidské kamenné nástroje
Lomekwian a oldowan, co zvládnou šimpanzi a co australopitékové? Kladiva versus škrabky a čepele. Objevy z etiopského naleziště Bokol Dora 1 si vyžadují delší komentář. Nejde totiž o nejstarší kamenné nástroje jako takové, ale o artefakty, které spojujeme jednoznačně s lidmi. V rozporu s tím, co tvrdily starší učebnice, totiž …
více »