Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Homo sapiens a denisované se křížili na ostrovech

Je-li řeč o asijských denisovanech, ostrovy se pak logicky myslí hlavně Indonésie. Naopak s místními populacemi ještě starších lidí už první migrující Homo sapiens geny nemíchali.

Z ostrovů jihovýchodní Asie známe z fosilního záznamu minimálně 3 druhy předcházející zde Homo sapiens: Homo erectus („pitekantropus“ z Jávy), Homo floresiensis (hobiti z Flores) a Homo luzonensis (z Filipín, snad podobný hobitům). Poslední stopy po Homo erectus jsou staré asi 108 000 let, což ale neznamená, že tento druh zde nemohl přežívat déle. Ostatní dva druhy Homo (poznámka: pomiňme názvosloví a názory, že hobiti se podobají spíše autralopitékům) existovaly ještě před asi 50-60 tisíci lety – a to už první Homo sapiens přicházeli do Austrálie. Potkat se tedy mohli.
Nová studie publikovaná v Nature Ecology and Evolution ale na základě genetických srovnání dospívá k závěru, že v genomu současných lidí z této oblasti se geny starších druhů neobjevují (bez ohledu na to, zda by křížení bylo biologicky možné). Současně ale z nových genetických analýz vyplývá to samé, co jsme už předpokládali: místní lidé sdílejí velké množství genů s denisovany.
Je to celkem kuriózní, když přitom o denisovanech nevíme skoro nic, nálezů fosilií je doslova jen několik; genetickou stopu přitom zanechali větší než neandrtálci, u nichž máme z Evropy i Blízkého východu k dispozici rozsáhlý záznam.
Geny denisovanů najdeme i v dalších populacích jihovýchodní Asie, nicméně řádově víc právě na ostrovech (včetně Nové Guiney a Austrálie). K nějakému křížení docházelo tedy možná už na Sibiři nebo kdesi v okolí Tibetu (Sibiř a Tibet jsou jediná místa, odkud známe fosilie denisovanů), znovu a ve větší míře pak ale cca v Indonésii, což dodalo další podíl. Je to prostě zvláštní – denisované by zde měli být tehdy celkem hojní, přesto jsme po nich žádné pozůstatky nenašli. Nemůžeme to svést ani na konkrétní podmínky (vlhko, horko…), když stopy po jiných lidských druzích se dochovaly. Čekáme zde tedy na nějaký pořádný objev? Možná je třeba některé nálezy znovu interpretovat a denisovany jsme jen nerozpoznali? Jenže třeba Homo erectus se zde objevil už před 700 000 lety, to je na denisovany příliš brzo – to se tak nějak dělila větev vedoucí k Homo sapiens a neandrtálcům, pak ještě se musela rozštěpit linie na neandrtálce a denisovany. (Poznámka PH: možná nějaké nálezy přikládané v jihovýchodní Asii prvním Homo sapiens jsou ve skutečnosti denisované? V Evropě občas také není úplně jasné, která kultura už odpovídá Homo sapiens a která ještě neandrtálcům.)
Studie také zmiňuje otázku přežití megafauny. Možná tam, kde žili lidé déle, měla megafauna delší dobu na přizpůsobení, proto třeba dosud přežil komodský varan (Komodo je na západ od Flores). Naopak tam, kam přišel nově už Homo sapiens vybavený rovnou svou pokročilou loveckou technologií, to byl pro megafaunu šok a rychle vymřela (Nová Guinea, Austrálie).

João C. Teixeira et al. Widespread Denisovan ancestry in Island Southeast Asia but no evidence of substantial super-archaic hominin admixture, Nature Ecology & Evolution (2021). DOI: 10.1038/s41559-021-01408-0
Zdroj: University of Adelaide / Phys.org a další

Temnou hmotu by mohly tvořit mraky bosonů

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close