Archiv článků: počítání

Eco-computing: Opravdu kuriózní počítač

Nejde o žádné zelené technologie, ale o navrhované využití ekosystémů k výpočtům. Co všechno „může počítat“? Kapání vody odměřovalo čas. Děrné štítky na tkalcovských stavech realizovaly už jakési algoritmy. Byly zde mechanické stroje pro základní aritmetické úkony. Mohl fungovat mechanický počítač Babbageův, všudypřítomné jsou elektronické systémy. Máme počítače kvantové nebo …

více »

Kvantový systém dokáže rozpoznávat prvočísla

Nová studie slibuje analýzu čísel fyzikálními metodami, pomocí jakéhosi analogového počítače. Tímto způsobem by mělo jít rozhodnout třeba o tom, zda je nějaké obří číslo prvočíslem (nebo zda patří do nějaké jiné speciální skupiny, průvodní tisková zpráva zmiňuje např. šťastná čísla). Autoři studie pomocí holografických laserových technik vytvořili systém s …

více »

Z dějin počítání: časté byly i dvacítkové soustavy

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …

více »

Psi počítají podobně jako lidé

Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …

více »

Násobíme pomocí prstů

V době raného středověku nebyl v Evropě všeobecně znám/používán abakus ani jiná podobná počítadla, neprováděly se zápisy průběhu výpočtu na papíře (pergamenu, tabulce…), a samozřejmě se nepoužívaly ani arabské číslice. Jak tedy lidé vůbec dokázali počítat? Používalo se především prstů a to nejen ke sčítání a odčítání, ale lidé s …

více »

Jak lidé odhadují počty předmětů

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

více »

P-bity – pravděpodobnostní počítače mezi klasickými a kvantovými

Aneb jakési kvantové počítače pro chudé, než se podaří uvést do praxe ty skutečné. A už umí faktorizovat. Na Purdue University a japonské Tohoku University předvedli první hadrware, který umožňuje pravděpodobnostní (probabilistické) počítání. Má jít o něco mezi klasickými a kvantovými počítači. P-bity (probabilistic) mají pro úlohy řady typů fungovat …

více »

Početní triky: násobení, dělitelnost, mocniny

Ještě několik triků podle knihy Tajemství bleskové matematiky: Jak zjistit dělitelnost 7? K číslu budeme přičítat nebo odečítat další násobky 7 (čímž se dělitelnost neovlivní): Dejme tomu 5 292. Odečteme 42, dostaneme 5250. Převedeme na 525 (0 na konci dělitelnost neovlivní). Přičteme 35, dostáváme 560, 56 je dělitelné 7. Opět …

více »

Učíme šimpanze počítat: Nula je na ně moc, není divu

V minulém století proběhla řada dalších pokusů naučit zvířata počítat a ne všechny měly za cíl zábavu cirkusového střihu. Německý matematik Otto Koehler v roce 1943 vycvičil svého domácího havrana Jakuba tak, že dokázal vybrat z hrnků označených různými počty teček na pokličce hrnek s určitým zadaným počtem teček. Havran …

více »