Tedy vytrhávala z těla při lidských obětech. Aztékové a další národy/kultury předkolumbovského Mexika přinášeli lidské oběti mnohými způsoby, nicméně trhání srdce z těla bylo alespoň ve fázi kultury před příchodem Španělů nejoblíbenější. Antropologové Vera Tiesler a Guilhem Olivier nyní provedli analýzu mexických kosterních pozůstatků z předkolumbovského období (místní klasické a …
více »S posvátnou borovicí Pueblanů se to mělo jinak
Život a smrt proslulého stromu. „Mysteriózní“ borovice nejspíš v centru puebla Bonito vůbec nerostla. Různé památné a významné stromy chráníme a oceňujeme i dnes, proč ale nějaké mýty o stromech zase nezpochybnit a nepřenechat je Tolkienovi. V centru puebla Bonita v době vrcholu jeho moci (osídlení puebla asi 8. stol. …
více »Peruánské Huanchaco skrývalo minimálně 227 obětovaných dětí
Až dosud jsme předpokládali, že v předkolumbovských peruánských říších se lidské oběti přinášely celkem střídmě – na rozdíl od Aztéků a dalších kultur centrálního Mexika. Tento obraz se ale postupně mění, a to především „zásluhou“ Chimuuů. Říše Chimu v severním Peru byla posledním zdejším soupeřem Inků, kteří její hlavní město …
více »V pueblech se starali i o vlky a kojoty
Psi žijící v současné Americe pocházejí spíše z Evropy, Indiálni však před Kolumbem psy měli samozřejmě také. Máme doklady o tom, že psy chovali i první zemědělci na jihozápadě USA, především na území Nového Mexika. Zajímavé místní předkolumbovské kultury vyvrcholily kulturou puebel; mnohé oblasti ovšem vylidnilo klima (sucho), negativně se …
více »Mayská města se nezahušťovala
Když ve městě desetkrát vzroste počet obyvatel, nezvětší se stejně zastavěná plocha – alespoň to tak platilo v historii, pro starověk, středověká města evropská, novověké metropole, ale i pro města předkolumbovského středního Mexika. Zajímavou výjimku však mají představovat Mayové. Antropolog Scott Ortman (University of Colorado-Boulder) uvádí, že zde při růstu …
více »Dávné počátky pěstování manioku
Předkolumbovská Amazónie nebyla žádnou panenskou divočinou. Se zemědělstvím začali místní obyvatelé už minimálně kolem r. 4000 př. n. l. Jennifer Watling z University of São Paulo a její kolegové publikovali výsledky výzkumu v Teotoniu, které leží na horním toku řeky Madeira (přítok Amazonky) v jihozápadní Amazónii. Archeologům je zde k …
více »Odkud přišli Inkové?
Genetika má potvrzovat mytologii. Inkové podle některých vlastních legend mají původ přibližně v oblasti Cuzca, dle jiných u jezera Titicaca, kde mj. stávalo i Tiahuanaco. Inky přitom myslíme vládnoucí dynastii státu nebo alespoň „vrstvu“. Přitom Inkové sice ve své říši prosazovali jako úřední jazyk keučuánštinu, jenže to mohlo jít o …
více »Díry v hlavě: Komu šly nejlépe trepanace?
Kdy a kde byly nejlepší vyhlídky na přežití? Proč se na trepanaci specializovali zrovna Inkové? David S. Kushner z University of Miami a jeho kolegové porovnali úspěšnost trepanací lebek v předkolumbovském Peru a době občanské války v USA. Kdy měl pacient větší šanci operaci přežít? V době Inků měl údajně …
více »LiDAR objevil mayská města v guatemalské džungli
Nová technológia leteckého laserového skenovania LiDAR preniká pod nepriepustný pralesný povrch a odkrýva nové mestá, paláce, pyramídy, dávne poľnohospodárske polia a ďalšie archeologicky významné objekty. Slovenský výskumný tím pod vedením prof. Mgr. Milana Kováča, PhD., z Filozofickej fakulty Univerzity Komenského pomocou najmodernejších technológií hľadal stopy mayských civilizácií. Nové digitálne zábery, …
více »Amazonský prales byl zahradou
Předkolumbovská Amazonie nebyla žádným panenským pralesem, obývaly ji početné skupiny zemědělců. Teprve postupně ale narážíme na to, kolik lidí zde žilo. Dříve jsme si mysleli, že místní neolitické kultury musely svá pole po pár letech vždy přesouvat kvůli vyčerpání půdy, stále častěji ale nacházíme pozůstatky stálých vesnic. A s nimi …
více »