Archiv článků: příroda

Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v …

Šedesát umělých hnízd pro candáty instalují v těchto dnech jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS) ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) na našem největším přehradním jezeře Lipno v jižních Čechách. Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, několikrát týdně …

Archeologie niv je dnes celý vědecký obor a v anglosaské literatuře se někdy dokonce hovoří o „mokřadní revoluci“ (wetland revolution), kdy se různé skupiny lidí naučily využívat výhod říčních a jezerních břehů k výstavbě složitých sídel a opevnění. Patřily mezi ně i vesnice v bažinách benátské laguny osídlené v nebezpečných …

Kanadští lovci kožešin od nepaměti věděli, že co se týká úspěšnosti lovu, střídají se dobré roky se špatnými. Počet kožešin rysů kanadských vykoupených od lovců společnosti The Hudson Bay Company mezi lety 1821 a 1931 vytvářel pravidelné devíti- až desetileté cykly [159] nápadně podobné cyklům jeho kořisti – zajíce měnlivého. …

Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …

Populace bobra evropského se na území hlavního města rozrůstá. Vědci odhadují, že aktuálně v Praze žije zhruba 100 jedinců v 17 teritoriích. První výskyt bobra v hlavním městě byl po dlouhých 185 letech potvrzen teprve v roce 2015. Bobři pocházejí původem z Bavorska. „Bobři Prahou nicméně hlavně procházejí a šíří …

Bylo u nás za přirozených podmínek (rozuměj bez podstatného vlivu člověka – lovce) bobrů dost na to, aby byl jejich vliv skutečně nezanedbatelný? Na první pohled to možná bude znít divně, ale dřeviny jsou v našich středoevropských podmínkách (a zdaleka nejen středoevropských) největší hrozbou pro stanovištní diverzitu, a to na všech …