Archiv článků: proteiny

Botox by se mohl stát velmi účinným lékem na bolest

Botulotoxin A1 (Botox) je neurotoxin produkovaný bakteriemi Clostridium botulinum. Dnes se používá především v kosmetice, lidé si jej nechávají aplikovat do vrásek. Látka totiž blokuje přenos signálu z nervů do svalů, čímž je uvolňuje, takže rysy obličeje vypadají hladce. Botox se také často používá v medicíně, včetně léčby rakoviny žaludku, …

více »

Mutace v mitochondriích chrání před Parkinsonovou chorobou

Podle nové studie University of Southern California poskytuje dosud neznámá mutace v krátkém proteinu významnou ochranu před Parkinsonovou chorobou a nabízí nový směr pro zkoumání potenciální léčby. Nově objevená mutace se nachází v mitochondriálním mikroproteinu SHLP2. U lidí s touto mutací je pravděpodobnost vzniku nemoci o polovinu nižší než u …

více »

Membránová údolí buňky zdrojem nového objevu

Membrány obklopující buňky a jejich vnitřní organely mají tvary plné záhybů a vyboulenin, které jsou důležité pro jejich správnou funkcí a interakci s okolím. Tyto tvary se neustále mění podle potřeby pro různé úkoly, například transport materiálu dovnitř a ven. Na membráně se tak vytvářejí neustále nová pohoří a údolí, …

více »

Kolísání tvorby bílkovin ovlivňuje počátek nového života

Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařila celogenomová analýza regulace tvorby bílkovin v myších vajíčkách a embryích. Odhalili dynamické změny, které jsou zásadní pro jednotlivé fáze zrání vajíčka a buněčného dělení nového embrya. Vědci popsali klíčové hráče a dráhy, které tvorbu bílkovin regulují. Získané poznatky mají …

více »

Myším pořádně prodloužilo život omezení konzumace isoleucinu

Isoleucin je esenciální aminokyselinou, která se nachází řadě potravin rostlinného i živočišného původu (ořechy, vajíčka, sójový protein, drůbeží maso, ryby, mořské plody…). Je běžnou součástí proteinů a produktů, které často nepokládáme z hlediska konzumace za nijak problematické. Dudley Lamming, specialista na metabolismus z Wisconsinské univerzity, nicméně uvádí, že právě množství …

více »

Lepší pochopení lidského proteinu RECQ4, který je důležitý pro zachování integrity buněk

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Protein RECQ4 obsahuje na začátku své sekvence vnitřně neuspořádanou oblast, což znamená, že nemá definovanou trojrozměrnou strukturu jako zbytek proteinu. Výzkumné skupiny Dr. Konstantinose Tripsianese z CEITEC Masarykovy univerzity a doc. Lumíra Krejčího z Masarykovy univerzity rozšířily poznatky o roli tzv. vnitřně neuspořádané oblasti (IDR) lidského proteinu RECQ4. Fyzikální a …

více »

Protein, který pomáhá buňkám pojídat sebe sama

Pokud je peroxisom již starý a poškozený, buňka ho obalí dvojitou membránou. Takto zabalený ho přemístí do vakuoly, kde ho v kyselém prostředí rozpustí svými trávicími enzymy. Vědci z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Plants výsledky svého výzkumu, který přináší nové poznatky o …

více »

Nanovločky oxidu grafenu by mohly fungovat proti Alzheimerově chorobě

Alzheimerova choroba pravděpodobně souvisí s hromaděním škodlivých peptidů/proteinů, tzv. amyloidních plaků, které pak poškozují nebo rovnou zabíjejí neurony. Dosud neexistuje žádná účinná možnost ochrany. Výzkumníci ze švédské Chalmers University of Technology nyní ukázali, že buňky, v nichž se plaky amyloidu beta hromadí, se mohou zotavit po ošetření nanovločkami oxidu grafenu. …

více »

Vědcům se podařilo zjistit funkci proteinu NEUROD1 v rozvoji diabetu

Dříve nepopsané funkce proteinu NEUROD1 jsou důležité pro vývoj buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes …

více »

Podivný protein pomůže připravit antibiotika účinná proti rezistentním bakteriím

Vývoj nových antibiotik, zejména účinných proti rezistentním bakteriím, je jednou z globálních zdravotnických výzev dneška. Pracovníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nyní v mezinárodní spolupráci s Tokijskou univerzitou vyřešili strukturu klíčového kondenzačního (spojovacího) enzymu, který se využívá pro biosyntézu antibiotik, a objasnili na molekulární úrovni, jak funguje. Společné výsledky jsou …

více »