Archiv článků: proteiny

Biofyzici popsali funkci proteinu, jenž umožňuje mechům přežít ve slabém světle zastíněných lesů. Vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) spolu s kolegy z Itálie, Finska a Nizozemska popsali zásadní roli proteinu Lhcb9 pro fungování mechů. Podle nich právě tento protein typický pro mechy umožňuje rostlinám …

Jak přesně fungují proteinové „stroje“ v buněčných elektrárnách eukaryotických organismů popisuje nová studie parazitologů z Biologického centra AV ČR, která byla publikována na začátku listopadu v prestižním vědeckém časopise Current Biology. Editoři časopisu vybrali studii jako stěžejní článek aktuálního vydání a zpřístupnili ho bezplatně jako tzv. open access on-line. Mitochondrie, …

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

Neurální kmenové buňky mají jak schopnost proliferovat, tj. dělit se a vytvářet identické dceřiné buňky, tak funkčně se specializovat neboli diferencovat. Centrální nervový systém se tvoří během embryonálního vývoje právě díky koordinovanému a složitě regulovanému dělení, migraci a diferenciaci těchto buněk. Z neurálních kmenových buněk vznikají tři zralé typy buněk …

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsali, jak mutace způsobující dědičnou degeneraci oční sítnice ovlivňují funkci zasažených bílkovin V jádrech všech našich buněk je uloženo obrovské množství informací o tom, jaké bílkoviny (proteiny) může buňka vyrábět. Geny kódované pořadím genetických písmen v DNA se nejprve přepisují do podobných vláken ribonukleové kyseliny (RNA), …

Protein Evi2b je důležitý pro normální vývoj myeloidních buněk, souvisí se vznikem akutní myeloidní leukemie. Podstatnou část imunitního systému tvoří různé druhy bílých krvinek. Všechny typy těchto buněk, ale také červené krvinky a krevní destičky, pocházejí z krvetvorných kmenových buněk přítomných v kostní dřeni. Kmenové buňky se ve dřeni udržují v malém počtu …

Mechanismus vzniku nejtvrdší tkáně v těle. Zubní sklovina je nejtvrdší a nejodolnější tkání v našem těle. Je z 98 % tvořena anorganickými minerály, zejména hydroxyapatitem. Krystalická struktura skloviny je ale na rozdíl od přírodního hydroxyapatitu velice komplexní. Právě složitost uspořádaní jednotlivých mikrokrystalů do jednotlivých svazků a velmi přesné křížení těchto svazků s rozestupy …

Změny mezibuněčné hmoty jsou projevem degenerace srdce a mozku a souvisejí i s nádorovými onemocněními. Výzkumná skupina Mechanobiologie kardiovaskulárního systému Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC), vedená dr. Giancarlo Forte, si připsala významný úspěch, neboť prestižní časopis Nature Communications dnes zveřejnil její článek s …

Skládat z DNA různé krychle a podobné trojrozměrné útvary už nějaký čas umíme – této metodě se často říká „DNA origami“. Nicméně má stále řadu omezení. Tak např. jde o postup, který musí probíhat čistě technologicky jako inženýrská konstrukce, kdy syntetizujeme jednotlivé části DNA a po sobě jdoucími kroky je …

Není třeba rozdílu tlaku ani gravitace. Mohla by jednou ropa téct potrubím „sama“? Výzkum, který má vést ke zcela nové třídě kapalin i systémů pro jejich proudění, byl inspirován mechanismy fungujícími v živých buňkách. Díky speciálním elastickým přenosovým vláknům – mikrotubulům – mohou buňky v závislosti na podnětem z vnějšího …