Archiv článků: psychologie

Umělá inteligence opět porazila lidi v kreativitě

V nedávné studii bylo 151 lidských účastníků postaveno proti ChatGPT-4 ve třech testech určených k měření divergentního („rozbíhavého“) myšlení, které je považováno za ukazatel kreativity. Divergentní myšlení je charakterizováno schopností generovat jedinečné řešení otázky, která nemá jedno očekávané řešení, například „Jak se nejlépe vyhnout rozhovoru s rodiči o politice?“ Ve …

více »

Kdy se lidé zabíjejí? Trocha statistik

Samostatným tématem, které je v oblasti suicidální fenomenologie diskutováno, je čas, kdy jsou sebevraždy páchány. Gillian Beauchamp a kol. (2014), již se zaměřili specificky na sebevraždu intoxikací léky, prokázali, že počet sebevražedných pokusů, které byly nahlášeny toxikologickým centrem, dosáhl vrcholu v neděli a v pondělí a poté v průběhu týdne …

více »

Výjimeční psi pod lupou

Výjimeční psi se dokážou naučit stovky (ba i tisíce) názvů různých hraček. Vzhledem k velké vzácnosti této schopnosti (my lidé také nejsme každý génius) se o těchto psech donedávna vědělo jen velmi málo. Navíc většina studií dokumentujících tuto výjimečnou inteligenci zahrnovala pouze malý vzorek jednoho nebo dvou psů. Na budapešťské …

více »

Sebevražda ve starověkém Egyptě a Núbii

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

více »

Dopamin a lidské migrace

Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …

více »

Deprese může souviset s vyšší teplotou

Lidé s depresí mají vyšší tělesnou teplotu, což naznačuje, že snížení teploty u osob s touto poruchou by mohlo mít přínos pro duševní zdraví, zjistila nová studie vedená Kalifornskou univerzitou v San Francisku. Studie se nesnaží rozhodnout kauzální spojení – zda deprese zvyšuje tělesnou teplotu, nebo zda vyšší teplota způsobuje …

více »

Lidská výjimečnost by mohla spočívat ve schopnosti zapamatovat si pořadí

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací. Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie …

více »

Evropská unie financuje průlomový výzkum psychedelické terapie

Evropské konsorcium 19 partnerských organizací získalo od Evropské unie dotaci více jak 6,5 milionu eur na výzkum využití psilocybinu pro léčbu psychologického distresu u nevyléčitelně nemocných lidí vyžadujících paliativní péči. Evropská unie tak poprvé financuje multicentrickou klinickou studii zaměřenou na psychedeliky asistovanou terapii. Randomizovaná kontrolovaná studie PsyPal, koordinovaná University Medical …

více »

Jeden mozek, dva světy

Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální. John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil …

více »

Za podivným chováním stojí jediný gen

Některá rozhodnutí jsou podle nové studie mimo kontrolu, výsledek je pevně dán předem. Vlastně tedy o žádné rozhodování ani nejde. Výzkum byl proveden u myší, ale u člověka se to zase o tolik asi lišit nebude. Další příspěvek do debaty o determinismu (nemusí být zdaleka jen genetický) a svobodné vůli. …

více »