Theofrastos jako první správně popsal, jak se liší rostliny od zvířat. Zatímco rostliny ztrácejí a zase obnovují některé své části nebo prostě jen přidávají každý rok části nové, u živočichů všechny části těla vznikají na začátku života a potom jsou trvalé. Rostliny tedy, na rozdíl od živočichů, mají neurčitý počet …
více »Jak na hydroponické pěstování máty a bazalky
Optimální podmínky pro hydroponické pěstování vybraných druhů máty a bazalky ověřovali vědci z CATRIN Univerzity Palackého. U těchto rostlin, významných například ve farmacii či potravinářském průmyslu, sledovali zejména vliv vyššího množství dusičnanů či soli v půdě. Prokázali, že pro identifikaci nejvhodnějších podmínek pro pěstování je propojení metod fenomiky a metabolomiky. …
více »Rýže, které nevadí slaná voda, a výzkum rostlin snášejících extrémní sucho
Domestikace některých divoce rostoucích rostlin, šlechtění kvalitnějších odrůd palmy datlové nebo pěstování rýže, kterou by bylo možné zavlažovat slanou vodou. Čeští rostlinní genetici z Ústavu experimentální botaniky AV ČR spolupracují s vědci ze Saúdské Arábie na výzkumu, jehož cílem je adaptovat plodiny na nepříznivé podmínky vyvolané změnou klimatu. Pěstovat rostliny, …
více »Jak rostou kořeny rostlin: vývoj řídí přesná souhra proteinů a hormonů
Rozsáhlá analýza odhalila dva geny pro enzymy zapojené do metabolismu cytokininů. Belgičtí, čeští a britští vědci významně přispěli k pochopení, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech rostlin. Prokázali, že klíčovou roli v tomto složitém procesu hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. …
více »Jak rostliny řídí transport auxinu
Dosud neznámý mechanismus, kterým rostliny řídí transport životně důležitého hormonu auxinu, odhalili čeští vědci. Na objevu se podíleli odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně a dalších pracovišť. Přesně vyladěné toky tohoto hormonu jsou nutné pro správný vývoj rostlin i pro …
více »Budeme si svítit rostlinami?
Pomocí specializovaných nanočástic zabudovaných do listů rostlin vytvořili inženýři z MITu rostlinu vyzařující světlo, kterou lze nabíjet přirozeným světlem i pomocí LED diody. První pokusy se svítícími rostlinami provedli na MITu již v roce 2017. Tehdy vložili do tkáně řeřichy enzymy luciferázu a luciferin (opět v podobě nanočástic, nikoliv genů …
více »Rozluštili funkci genu, který ovlivňuje vývoj semen
Díky rozluštění funkce nově objeveného genu vědci zjistili, co u rostlin ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen. Světový úspěch, který může pomoci při šlechtění kvalitnějších a odolnějších zemědělských plodin, si připisují odborníci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Na výzkumu, o kterém informuje prestižní časopis Plant Cell, se …
více »Genetický pohled na přizpůsobení rostlin toxickým půdám
Zdvojení kompletní genetické informace je jednou z hnacích sil diverzifikace rostlin. Dokážou se rostliny adaptovat na nepříznivé podmínky prostředí jako jsou například toxické půdy? Postačuje jim k tomu již odzkoušená genetická variabilita sdílená napříč populacemi nebo musí přicházet stále s novými mutacemi? A jakou roli hraje zdvojení celého genomu, polyploidizace …
více »Suchozemské rostliny naučily staré geny novým kouskům
Samčí gametofyt zastává funkci jakési laboratoře, v níž může evoluce vyvíjet nové geny. Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v prestižním časopise Nature Plants popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni. Důležitým zjištěním je, …
více »Přímý pohled do života kořenů
Přítomnost auxinu mění rozložení elektrického náboje na obou stranách buněčné membrány. Tým doktora Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy právě publikoval studii ve významném vědeckém časopise Nature Plants. Práce týmu, který je podpořen prestižním juniorským grantem Evropské výzkumné rady (ERC), spočívala v přesné analýze rychlé reakce buněk rostlinných kořenů …
více »