Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …
Read More »Proč mají starší matky více dvojčat: Evoluční biologie praví, že…
Že se starším matkám (míněno: po třicítce) rodí větší podíl dvojčat, je empiricky doložený fakt. Z hlediska evoluční biologie se to dá vysvětlit hned několika mechanismy (částečně souvisejícími), jde ale o to vybrat ten správný. V zásadě lze třeba navrhnout stejný mechanismus, který vede k většímu množství postižených dětí starších …
Read More »Sobecký gen kouzlí s mravenci skoro neuvěřitelně
O čem rozhoduje královna a o čem dělnice. Poměr pohlaví 1:1 vs. 3:1. A co na tom změní otrokářství? Blanokřídlý hmyz se speciálními poměry příbuznosti představuje ideální skupinu, na které se dají různě demonstrovat nebo i trochu testovat matematické modely vyplývající ze sobeckého genu. Kolik budou mít královny synů a …
Read More »Sex jako ochrana proti nakažlivým rakovinám?
Sex je jako způsob rozmnožování z několika důvodů nevýhodný, evoluční biologové proto potřebují vysvětlit, proč pohlavní rozmnožování v evoluci převládlo. Ne snad, že bychom neměli žádné vysvětlení, spíše mezi nimi prozatím neumíme vybrat to správné. Tak tu je sex pokládán za způsob, jak zajistit větší variabilitu potomstva (kvůli rozdílným ekologickým …
Read More »Jak se šíří škodlivé mutace
Hromadění škodlivých mutací jako výsledek neutrálního genetického driftu ovlivňuje délku života. Studium genomických změn doprovázející evoluci délky života odhalilo, že neutrální genetický drift přímo ovlivňuje životaschopnost, stárnutí a délku života. Je to tím, že genetický drift umožňuje hromadění škodlivých mutací. Modelovým druhem pro tuto studii byli halančíci, malé ryby žijící …
Read More »Selekce, nebo drift?
Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …
Read More »Přežití nejlínějších?
Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …
Read More »Zlovolné chování je v přírodě rozšířeno poměrně málo. Proč?
Zdá se být lhostejné, zda jedinec dosáhne zvýšení své relativní zdatnosti zvýšením své absolutní zdatnosti nebo snížením absolutní zdatnosti konkurentů. Protože o rozšíření určitého biologického znaku rozhoduje u pohlavně se rozmnožujících druhů to, do jaké míry zvyšuje účinnost šíření příslušné alely v porovnání s účinností šíření alel jiných, a u …
Read More »Z moře do sladké vody za pouhých 100 let
Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …
Read More »Šíří se geny proti alkoholismu?
V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …
Read More »
Sciencemag.cz
