Archiv článků: slunce

Zdrojem pozemské vody může být překvapivě i Slunce

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

více »

Sonda Solar Orbiter naposledy proletí okolo Země

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Evropská kosmická sonda Solar Orbiter má před sebou nejriskantnější část mise. V sobotu 27. listopadu se přiblíží k Zemi a během průletu se bude muset nejspíš vyhnout vesmírnému odpadu, který Zemi obklopuje. Po samotném průletu odstartuje její hlavní vědecká mise zaměřená na výzkum Slunce a jeho vlivu na kosmické počasí. …

více »

Jak změřit teplotu sluneční koróny

Od písečných dun v Saharské poušti až po mrazivé Špicberky, všude tam během čtrnácti let sledoval mezinárodní tým výzkumníků z Havajské univerzity a Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně úplná zatmění Slunce. Své nejnovější poznatky nedávno shrnuli v článku pro prestižní odborný časopis Astrophysical Journal Letters a článku si na svém webu všímá …

více »

Astrofoto: Částečné zatmění Slunce a ISS

Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa …

více »

10. června nastane částečné zatmění Slunce

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti …

více »

Částice slunečního větru chycené v jádru Země

Před 4,5 miliardami let pronikly do jádra Země přes vznikající zemský plášť částice tehdejšího slunečního větru a mohli bychom je zde najít i dnes,tvrdí studie vědců z Heidelberg University. Odvození je ovšem poměrně komplikované. Celá teorie se zakládá na přesném stanovení obsahu vzácných plynů v jednom železném meteoritu. Jde o …

více »

El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem

Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku. Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí …

více »

Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu …

více »

Vystopovali původ nejrychlejších částic ze Slunce

Vysokoenergetické částice ze Slunce představují riziko pro kosmické programy – jak pro samotné lidi, tak i pro elektroniku, a to včetně některých satelitů. 150 milionů kilometrů mezi Zemí a Sluncem dokáží tyto částice urazit za necelou hodinu. Riziko SEP (Solar Energetic Particles) bylo až dosud těžké předvídat, protože nebylo jasno …

více »

Lithium ve hvězdách typu Slunce nejenom mizí

Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je …

více »