Jupiter, ktorý je od Slnka vzdialený 5,2 astronomických jednotiek (teda 5,2-krát ďalej ako Zem od Slnka), obehne okolo Slnka raz za 11,9 roka, Saturn vo vzdialenosti 9,5 astronomických jednotiek raz za 29,5 roka. Rozdielnu rýchlosť obehu týchto planét okolo Slnka si môžete počas najbližších dní overiť vlastnými očami. „Tieto dve …
více »Jak mizí voda z Marsu: viníkem mohou být i prachové bouře
Na Marsu dříve tekly řeky a existovala jezera, o valnou většinu vody však Rudá planeta přišla. Předpokládá se, že na vině je hlavně (v porovnání se Zemí) nižší gravitace. Při rozpadu molekul vody v atmosféře proto lehký vodík snáze unikal pryč a nevracel se do oběhu. Roli zde mohlo hrát …
více »Krátery na Titanu vypráví o erozi
V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak …
více »Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)?
Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA. Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden …
více »Nové dáta o Venuši získa svet aj vďaka fyzikom SAV
Vesmírna sonda BepiColombo, ktorá od roku 2018 putuje k Merkúru, sa priblížila k Venuši na vzdialenosť 10 720 kilometrov. Vďaka vedcom zo Slovenskej akadémie vied bude možné tento blízky prelet využiť na skúmanie vlastností iónov v jej hornej atmosfére. Európsko-japonská vesmírna sonda BepiColombo, ktorá v roku 2025 dosiahne orbitu Merkúra, …
více »Všudypřítomná voda: tekla i po povrchu planetky Bennu?
Některé balvany na povrchu Bennu obsahují žilky uhličitanů – to by mohlo naznačovat, že mateřské těleso, ze kterého vznikla planetka Bennu, mohlo mít hydrotermální aktivitu. První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního …
více »Proč planetka Arrokoth vypadá jako sešláplý sněhulák
Planetka Arrokoth (Ultima Thule) v Kupierově pásu vypadá skutečně bizarně, jako dvě různě velké spojené koule až disky. Někdy se proto označuje jako sněhulák, jindy omeleta. Jak něco takového mohlo vůbec vzniknout? Arrokoth, nacházející se v Kuperově pásu za Neptunem, byl dříve neoficiálně označován jako Ultima Thule, podle „nejvzdálenějšího“ severozápadního …
více »Sluneční soustava má mít ještě druhou ekliptiku
Planety i drtivá většina dalších těles obíhá kolem Slunce spořádaně, v jedné rovině (ekliptice). Pouze dlouhoperiodické komety v tomto ohledu vykazují určité odchylky. Nový výzkum ale ukazuje, že tělesa, která se při oběhu Slunce dostávají nejdál, se nepohybují pouze v nějak vychýlené „původní“ rovině, ani nejsou rozmístěna náhodně, ale shromažďují …
více »Na Bennu se našly kousky planetky Vesta
Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní …
více »Hurikány na jižním pólu Jupiteru vytvářejí podivné mnohoúhelníky
Příslušné zvláštně uspořádané bouřky poprvé zaznamenala v roce 2019 sonda Juno. Neměly by se nijak zvlášť lišit od podobných jevů na Zemi, zde se ale tyhle útvary neshromažďují do pravidelných struktur, např. pěti- nebo osmiúhelníků, a neotáčejí kolem sebe (viz obrázek níže). Andy Ingersoll z Caltechu a jeho kolegové nyní …
více »