Archiv článků: sluneční soustava

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem SPHERE zjistili, že planetka Hygiea by mohla být klasifikována jako trpasličí planeta. Hygiea je čtvrtým největším objektem hlavního pásu planetek, v této oblasti Sluneční soustavy ji velikostí předčí jen Ceres, Vesta a Palas. Vědcům se vůbec poprvé podařilo toto těleso pozorovat v takovém rozlišení, …

Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …

Aktuální skóre je 82 měsíců u Saturnu, 79 u Jupiteru. 20 nově objevených měsíců, o které se rozrostl Saturn, má průměr okolo 5 km. 17 z nich obíhá planetu retrográdně, tj. proti směru rotace Saturnu kolem osy. Co se týče zbylých 3 měsíců (prográdních), 2 z nich jsou blízko planety …

NASA již dříve projevila zájem o návrh teleskopu, který by měl za úkol chránit zemi před potenciálně nebezpečnými planetkami. Agentura v pondělí 23. září zveřejnila plány na stavbu a vypuštění teleskopu, který by měl tyto objekty hledat. Zařízení, které má být vypuštěno nejdříve v roce 2024 se stane součástí nového …

Primordiální černé díry (pokud takové objekty vůbec existují) vznikly krátce po velkém třesku. Neznámý objekt na dálném okraji sluneční soustavy (pokud vůbec existuje) by podle nové teorie prý nemusel být „devátou planetou“, ale právě takovou černou dírou. Astronomové Jakub Scholtz z Durham University a James Unwin z University of Illinois …

Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …

Některá jezera na Titanu mají skalnaté okraje vysoké stovky metrů. To příliš neodpovídá tomu, jak chemie/geologie na povrchu Titanu funguje (respektive jak si představujeme, že by měla fungovat) – z atmosféry prší kapaný metan a rozpouští další organické látky přítomné původně v pevném skupenství. Asi jako na Zemi kapalina vyhlodává …

Na přelomu roku objevený asteroid 6478 Gault za sebou nechává dva různé ocasy prachu, podobně jako kometa. Takto „aktivní“ chování je u asteroidů výjimečné. Objekt o průměru cca 4 km přitom jinak spořádaně obíhá ve vnitřním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem cca 350 milionů km od Slunce. Aktuálně se …

A co to znamená pro eventuální místní život. Žluté skvrny na povrchu Jupiterova měsíce Europa jsme dosud považovali většinou za síran hořečnatý, podle nové studie se však jedná o obyčejný chlorid sodný. Nemusí to být tak docela bez významu. Vědci z Caltechu a NASA/Jet Propulsion Laboratory dospěli k novému závěru …

Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …