Dalekohledy ESO nalezly první uhlíkatou planetku v Kuiperově pásu. Mezinárodní tým astronomů použil dalekohledy ESO k prozkoumání objektu, který je pozůstatkem primordiální hmoty Sluneční soustavy. Vědci zjistili, že neobvyklé těleso Kuiperova pásu s katalogovým označením 2004 EW95 je značně bohaté na uhlík. Jedná se o první planetku v této vzdálené, …
více »Sluneční soustava je možná výjimečná. Ostatní systémy mají větší řád
Vědci zjistili, že exoplanety obíhající stejnou hvězdu mají tendenci mít podobné velikosti a pravidelné rozestupy. Něco podobného ve Sluneční soustavě neplatí, takže z tohoto pohledu můžeme naší planetární domovinu považovat za výjimečnou. Lauren Weiss z Université de Montréal a její tým vydali opravdu pěknou studii, která pracuje s daty z …
více »Kam po Plutu? New Horizons se možná dožije třicetin
Americká kosmická sonda New Horizons přibližně před rokem dokončila hlavní část mise v podobě průletu okolo Pluta a jeho měsíců. K samotnému průletu sice došlo už v červenci 2015, ale do konce října 2016 byla postupně stahována veškerá data, kterých bylo 50 GB. Sonda se poté uložila k zimnímu spánku, …
více »Vetřelec! Ve Sluneční soustavě se možná pohybuje cizí planetka
Mohlo by se jednat o vůbec první mezihvězdnou kometu. Komety jsou špinavé ledové koule, které se okolo Slunce pohybují po velmi protáhlé eliptické dráze. Do vnitřních částí Sluneční soustavy přilétají obvykle z oblasti za dráhou Neptunu nebo dokonce z podstatně vzdálenějšího Oortova mračna. Před týdnem ale dalekohled PanSTARRS 1 na …
více »Objeveny prstence u trpasličí planety Haumea
Prstence nemají jen obří světy jako Saturn, Uran či Neptun. Astronomové objevili prstence také u trpasličí planety Haumea. Jedná se o nejvzdálenější známé prstence ve Sluneční soustavě. Trpasličí planetu Haumea našel v roce 2004 Michael Brown, který už uvedl, že existenci prstenů u tohoto objektu nečekal. Haumea má velikost 900 …
více »Záhada methanu na Marsu: důkaz života nebo jen chemie?
Objev methanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci života na rudé planetě. Mikroby aktivně produkujících tento v atmosféře Marsu jinak nestabilní plyn se jevili jako pravděpodobné vysvětlení nejen jeho přítomnosti, ale také proměnlivé koncentrace v závislosti na ročním období. Profesor Svatopluk Civiš a jeho spolupracovníci z Ústavu …
více »Záhadná magnetosféra Uranu
Magnetosféra je zkroucena rotací Uranu do dlouhého vývrtkovitého tvaru táhnoucího se za planetou milionů kilometrů. Američtí astrofyzici z Georgia Institute of Technology zjistili, že Uran má zvláštní magnetosféru, která se chová jako „přepínač“. Způsobuje to komplikovaná magnetická a rotační geometrie planety. Magnetosféru má většina planet. Jde o plazmovou strukturu vytvořenou …
více »Asteroid, který těsně minul Zemi, má dva měsíce
V pátek 1. září nás minul asteroid 3122 Florence. Nejedná se rozhodně o žádného drobečka. Jeho velikost se odhadovala na 5 kilometrů. Naštěstí se k Zemi přiblížil na vzdálenost 7 milionů kilometrů, takže se nejednalo zase o tak těsný průlet. V akci byli nejen amatérští pozorovatelé se svými dalekohledy ale …
více »Další simulace naznačují, že Venuše mohla být modrou planetou
Podle celkem rozšířené představy se Venuše v minulosti více podobala Zemi – včetně toho, že měla vlastní oceány. Slunce v té době (třeba před 3 miliardami let) dodávalo méně tepla, a na Venuši proto mohlo být chladněji. Planetu později ohřál skleníkový efekt oxidu uhličitého a vody, které se dostávala do …
více »Povrch Titanu se podobá spíše Marsu než Zemi
Titan je dnes podle všeho jediným dalším tělesem sluneční soustavy, na jehož povrchu tečou řeky a nacházejí se jezera – i když převážně z metanu (kapalné mohou na povrchu být i další lehké uhlovodíky). V minulosti tekly řeky (vody) také na Marsu. Podobá se Titan spíše Zemi nebo Marsu? Vědci …
více »