Některá města byla po destrukci hned znovu osídlena. Jinde se destrukce týkala pouze určitých částí, paláců, lze tedy uvažovat i o vnitřních konfliktech, povstáních a svržení tehdejších elit. (pokračování včerejšího článku) V případě Mykén (podle všeho několik různých destrukcí) byl navíc úpadek města i pozvolný, když palác v nové situaci …
více »Otazníky kolem Mořských národů (1)
Téma zániku civilizací nás přitahuje. Nejoblíbenější je konec Říma, pojďme se nyní podívat na to, co se na Blízkém východě a v Řecku odehrálo koncem doby bronzové, kolem roku 1200 př. n. l. Kdo se o tuto problematiku trochu zajímá, ví, že tehdy zanikla říše Chetitů. Nějak k tomuto datu …
více »V Jeruzalémě objevili důkazy o babylónském dobytí města
Novobabylonská říše za krále Nebukadnesara II. představovala jeden z nejmocnějších států tehdejšího Blízkého východu (spolu s Médy; obě tyto mocnosti předtím společně zničily říši novoasyrskou). Jedním z Nebukadnesarových úspěchů bylo dobytí Jeruzaléma v letech 587-586 př. n. l., po němž následovalo známé babylónské zajetí Židů. Vědci z University of North …
více »Z dějin konopí: Objeveny nejstarší doklady o využívání omamných účinů THC
Divoké konopí roste od podhůří Kavkazu po západní Čínu, psychoaktivních látek ovšem obsahuje jen málo. Konopí seté se ve střední Asii nebo dále na východ začalo pěstovat někdy kolem roku 4000 př. n. l., jako olejnina a materiál pro výrobu vláken. Co ale znalost tetrahydrokanabinolu pro jeho psychoaktivní účinky, ať …
více »Kolik Římanů, Hunů a Germánů bojovalo v „největší bitvě“?
Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …
více »Proč Řekové neobchodovali s Chetity?
Pozdní dobu bronzovou v Egeidě i na Blízkém východě bychom mohli pokládat za období vzkvétající globalizace s dálkovým obchodem, který v 15.–13. stol. př. n. l. propojoval krétsko mykénský svět, Kypr, říši Chetitů, Egypt, syropalestinskou oblast a stát dále na východě – říši Mitanni, Asýrii i Babylónii. Přesto ale mezi …
více »Kdyby věda nevznikla ve starém Řecku…
Alternativní dějiny, Egypt vs. Mezopotámie a kacířský faraon Achnaton. Květnový pražský Svět knihy mj. navštívil německý egyptolog Jan Assmann. Čeští čtenáři mají k jeho textům velmi komfortní přístup, protože od něj u nás vyšlo hned 5 knih. Z hlediska Sciencemagu je zajímavý Assmannův názor na „amarnskou revoluci“ – tedy na …
více »Globalizace prvních zemědělských plodin byla dílem chudých
Jak se po vzniku zemědělství šířily různé plodiny mezi jednotlivými neolitickými centry? Celý proces prý trval relativně dlouho – a co z toho vyplývá? Nová studie (mezinárodní tým, hlavní autor Xinyi Liu z Washington University v St. Louis) analyzuje výměnu plodin mezi Blízkých východem, severní a jižní Čínou (to se …
více »Objev výjimečné hrobky staroegyptské královny v jižní Sakkáře
Objev Chuyho hrobky vyzdvihuje význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie. Egyptské archeologické expedici pod vedením Dr. Mohameda Megaheda, člena Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se podařilo objevit jedinečnou hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Hrobka byla odkryta během …
více »Římské hranice: expanze i obrana
Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …
více »