Text v lineárně elamském písmu, Louvre licence obrázku public domain

Vyluštili elamské lineární písmo

Elam je země na jihozápadě Íránu, soused Sumeru. Taktéž dějiny Elamu jsou úzce spojeny s Mezopotámií; ostatně právě Elamité ukončili poslední sumerskou říši (3. dynastie urská), když dobyli Ur, Elam jako politický útvar definitivně zničila zase říše novoasyrská. Elamská metropole Susy se však stala sídlem (nebo sezónní rezidencí) perských králů (poznámka PH: proč vlastně?).
Co se týče přírodních podmínek, Elam se Sumeru podobá, u přítoků Tigridu zde existovaly rozsáhlé úrodné, uměle zavlažované oblasti. Faktem je, že možná jen náhodou o nejstarších elamských dějinách tolik nevíme, mnohé inovace mohly stejně dobře vzniknout zde jako v Sumeru. Kdoví, jakou roli mohl hrát Elam třeba při kontaktech mezi Mezopotámií a civilizací v údolí Indu.
Na druhé straně je pravda, že elamská písma se asi částečně odvozují z těch mezopotámských, nebo sdílejí společný původ – nejstarší známé elamské nápisy jsou trochu mladší než ze Sumeru. Známých památek je ovšem mnohem méně. Elamštině jako jazyku rozumíme, protože achaimenovští králové (viz ona metropole v Súsách) v něm vytvářeli své sebeoslavné nápisy. Takže známe příslušné bilingvy, respektive trilingvy, jako je i Behistúnský nápis, z něhož se poprvé začalo luštit klínové písmo. Elamština podle všeho nespadá do žádné větší známé jazykové rodiny, není blízká ani sumerštině.
Zde je samozřejmě narážíme na další problém. Předpokládá se, že v Elamu kolem roku 500 př. n. l. se mluvilo stejným jazykem (pomíjíme samozřejmě jeho vývoj) jako kolem r. 3 000 př. n. l., jistí si tím ovšem být nemůžeme. V Mezopotámii se obyvatelstvo střídalo (v Egyptě ne), už „kulturní“ slova označující třeba různá řemesla mají v sumerštině předsumerský původ. Poté Sumery vystřídali semitské národy (a to ještě Akkaďané, Amorité, Aramejci či Asyřané se od sebe lišili), mezitím zde vládli Kassité, krátce i Gutejci. Elam je ještě blíže než Mezopotámie k horským oblastem Íránu, odkud vycházeli různí dobyvatelé, čili různých migrací a přesunů obyvatelstva zde mohlo být ještě víc. Ale – prozatím to, že v Elamu se stále mluvilo elamsky, přijmeme alespoň jako pracovní hypotézu.
Nyní tedy k samotným písmům. Před převzetím mezopotámského klínopisu známe z Elamu dvě písma: protoelamské a lineární. Samotný vznik písma asi nějak souvisí se vznikem písma v Sumeru, nakonec původní piktogramy byly jazykově nezávislé. Předpokládá se, že lineární elamské písmo, používané ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l., se vyvinulo z protoelamského a je cca slabičné (starověké písemné systémy ovšem zdaleka nebyly v tomto ohledu „čisté“, běžně se kombinovaly znaky pro slova, slabiky i písmena, k tomu nečtené znaky pouze upřesňující; i takové lineární písmo B obsahuje vedle slabik znaky pro celá slova). Přestalo se zřejmě používat po ovládnutí Elamu 3. urskou dynastií kolem r. 2100 př. n. l. (jejíž definitivní konec pak ovšem zase provedli samotní Elamité, když dobyli Ur), od té doby se v Elamu už psalo klínopisem.
A nyní tedy konečně k novince. Francouzský archeolog François Desset (CNRS Lyon) uvádí, že lineární elamštinu dokázal přečíst. Již před cca 2 lety Desset došel k závěru, že u nápisů v Gunagi odpovídají určité znaky jménům elamských králů; cca se mělo jednat o znaky na začátcích nápisů (XY praví…). Jména elamských králů zase známe z Mezopotámie; trochu to tedy podobá tomu, jak Grotenfeld luštil Behistúnský nápis. Po jménech králů byla další na řadě jméně bohů. Nyní Desset uvádí, že luštění lineárního elamského písma dokončil. Závěr: má být cca opravdu slabičné a je odvozené z protoelamského písma. A mimochodem, sami Elamité svou zemi tehdy nazývali Ha-ta-m-ti.
Dessetovy výzkumy jako celek budou ovšem teprve budou publikovány a až poté se k nim tedy vyjádří ostatní specialisté na starověká blízkovýchodní písma.
Tak jako tak je v lineárním elamském písmu známo jen asi 22 nápisů. Ne že bychom tedy – je-li vyluštění správné – toho asi nějak moc nového zjistili o starověkém Elamu, ale naopak to snad ilustruje, jak se lze dostat k výsledku i z minimálních vstupních informací.

Zdroj: Archyde.com, Wikipedia a další

Jak vznikají mezihvězdné komety a asteroidy

Kdy do hry vstupuje interakce více hvězd a kdy působení obřích planet? Kde se vzaly …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close