Archiv článků: strava

Strava v těhotenství ovlivňuje strukturu mozku a jazykové schopnosti potomků v dospělosti

Výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie poukazuje na to, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací. Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy …

více »

Ketogenní dieta může pomáhat při duševních poruchách

Pro lidi trpící závažnými duševními chorobami, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, může být standardní léčba antipsychotiky dvousečná. Tyto léky sice pomáhají regulovat chemii mozku, ale často způsobují metabolické vedlejší účinky, jako je inzulinová rezistence a obezita. Někteří pacienti pak kvůli tomu léky přestanou užívat. Pilotní studie vedená vědci ze …

více »

Čeští výzkumníci se snaží zvýšit výživnou hodnotu hmyzu pro člověka

S rostoucí lidskou populací a zvyšující se životní úrovní roste také poptávka po bílkovinách, a to především živočišných. Zároveň se zvyšuje i tlak na ekologickou a udržitelnou produkci přírodních zdrojů, kvalitu získaných produktů a snižování emisí. A proto se do hledáčku dostává i hmyz, který je v současnosti hlavně v subtropických zemích …

více »

Čeští výzkumníci vyvinuli kvalitní bezlepkovou bagetu

Pacienti s celiakií, pšeničnou alergií a intolerancí se dočkají kvalitního pečiva, na kterém si mohou pochutnat. Až dosud pro ně dostupný bezlepkový sortiment totiž nedosahoval kvality konvenčního pečiva. Novou recepturu vyvinul tým výzkumníků společnosti Perník s.r.o., Mikrobiologického ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a firmy RADANAL s.r.o. Technologická agentura …

více »

Myším pořádně prodloužilo život omezení konzumace isoleucinu

Isoleucin je esenciální aminokyselinou, která se nachází řadě potravin rostlinného i živočišného původu (ořechy, vajíčka, sójový protein, drůbeží maso, ryby, mořské plody…). Je běžnou součástí proteinů a produktů, které často nepokládáme z hlediska konzumace za nijak problematické. Dudley Lamming, specialista na metabolismus z Wisconsinské univerzity, nicméně uvádí, že právě množství …

více »

Proč šlechtici nejedli cibuli

Zatímco pro zdraví rolníků byl podle dobových představ vedle chleba vhodný pór, cibule, řepa, šlechtici považovali konzumaci těchto poživatin za zdravotně nebezpečnou. Raný novověk bývá díky stoupajícímu množství písemných záznamů různých demografických jevů označován za tzv. protostatistické období. K nejdůležitějším písemným pramenům patří berní rejstříky, poddanské seznamy a církevní matriky. …

více »

V eneolitu vzrostl význam mléčných výrobků, i přes laktózovou intoleranci

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

více »

Pravěcí lidé po mléku vyrostli

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …

více »

Izotopy říkají, že neandrtálci byli šelmy

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

více »