Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i …
více »Velké vymírání v devonu mohly spustit kořeny stromů
Nová analýza tvrdí, že vznik prvních stromů s kořeny v devonu pravděpodobně vedl k tomu, že do oceánů se dostalo množství živin. To způsobilo masivní růst řas, které pak vyčerpaly kyslík v oceánech a spustily masové vymírání. V devonu skutečně poprvé vyšší (cévnaté) rostliny dosáhly velikosti a formy stromů. Ve …
více »Vědci vyvinuli novou past na klikoroha. Škůdce ničí sazenice jehličnanů
V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z …
více »Česká tajga a buky
Tajgová vegetace sahá od Uralu do Skandinávie, ale směrem na jih a jihozápad se objevuje jen v ostrůvcích. Ten nejvíc vysunutý k jihozápadu leží právě na Dokesku. Kromě borovic jsou pro něj typická podmáčená stanoviště porostlá olší.99 Na Břehyni zahnízdil jeřáb popelavý, který sem možná přilétl nedávno, ale dobře rozeznal …
více »Lužní lesy jsou historicky mladé
Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …
více »Hrozba hrušní
Počet pražských památných stromů je trojciferný, za pozornost však stojí, že jsou mezi nimi pouze dva stromy ovocné – hrušeň v Braníku (ulice Vysoká cesta) a rovněž tak hrušeň na pomezí Smíchova a Strahova (nad Zdíkovskou ulicí). Proč zrovna hrušně a ne třeba jabloně či višně? Pravda je, že mezi …
více »Současnost a budoucnost dubových lesů
V současné době se na území České republiky nacházejí pouze fragmenty z původních dubových porostů, přičemž jejich nejrozsáhlejší plochy byly s postupnou kolonizací území a narůstajícím ovlivněním krajiny člověkem přeměněny na zemědělskou půdu. Oblast přirozeného výskytu květnatých mezofilních dubohabřin a lipových doubrav se významně překrývá s neolitickým osídlením. Tam, kde …
více »Napadené stromy si chemicky volají na pomoc ptáky a dravý hmyz
Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Dosud to prokazovaly pouze laboratorní nebo zahradní experimenty. Teď poprvé jev potvrdil česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra …
více »Vědci odhadují, že zbývá objevit přibližně 9 200 druhů stromů
Na Zemi roste přibližně 73 000 druhů stromů, včetně přibližně 9 200 druhů, které dosud nebyly objeveny. To jsou výsledky nové globální studie, na které se podílelo více než 100 vědců z celého světa a které byly zveřejněny v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United …
více »Extrémní vedra ovlivňují růst stromů, potvrdil vědecký výzkum
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních vln veder na růst stromů a zjistili, které dřeviny mohou být náchylnější ke klimatickým extrémům. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Nature Communications. Očekává se, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech …
více »