Archiv článků: stromy

Sekvojovec nebo zerav: Při obnově lesů by mohly pomoci cizokrajné stromy

Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i …

více »

Velké vymírání v devonu mohly spustit kořeny stromů

Nová analýza tvrdí, že vznik prvních stromů s kořeny v devonu pravděpodobně vedl k tomu, že do oceánů se dostalo množství živin. To způsobilo masivní růst řas, které pak vyčerpaly kyslík v oceánech a spustily masové vymírání. V devonu skutečně poprvé vyšší (cévnaté) rostliny dosáhly velikosti a formy stromů. Ve …

více »

Vědci vyvinuli novou past na klikoroha. Škůdce ničí sazenice jehličnanů

V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z …

více »

Česká tajga a buky

Tajgová vegetace sahá od Uralu do Skandinávie, ale směrem na jih a jihozápad se objevuje jen v ostrůvcích. Ten nejvíc vysunutý k jihozápadu leží právě na Dokesku. Kromě borovic jsou pro něj typická podmáčená stanoviště porostlá olší.99 Na Břehyni zahnízdil jeřáb popelavý, který sem možná přilétl nedávno, ale dobře rozeznal …

více »

Lužní lesy jsou historicky mladé

Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …

více »

Hrozba hrušní

Počet pražských památných stromů je trojciferný, za pozornost však stojí, že jsou mezi nimi pouze dva stromy ovocné – hrušeň v Braníku (ulice Vysoká cesta) a rovněž tak hrušeň na pomezí Smíchova a Strahova (nad Zdíkovskou ulicí). Proč zrovna hrušně a ne třeba jabloně či višně? Pravda je, že mezi …

více »

Současnost a budoucnost dubových lesů

V současné době se na území České republiky nacházejí pouze fragmenty z původních dubových porostů, přičemž jejich nejrozsáhlejší plochy byly s postupnou kolonizací území a narůstajícím ovlivněním krajiny člověkem přeměněny na zemědělskou půdu. Oblast přirozeného výskytu květnatých mezofilních dubohabřin a lipových doubrav se významně překrývá s neolitickým osídlením. Tam, kde …

více »

Extrémní vedra ovlivňují růst stromů, potvrdil vědecký výzkum

Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze v rámci mezinárodního týmu objasnili účinky extrémních vln veder na růst stromů a zjistili, které dřeviny mohou být náchylnější ke klimatickým extrémům. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise Nature Communications. Očekává se, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech …

více »