Archiv článků: stromy

Jak se daří houbám v mraveništích

A co to znamená pro jehličnany. Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale …

více »

Jak starý je obří klon topolů?

Největší žijící organismus světa. Jak klon v Utahu vznikl, je starý až 80 000 let? Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají největší a nejtěžší živý organismus na světě. Je jím Pando, klon topolu osikovitého, který roste v americkém státě Utah. Váhu lesa Pando odborníci odhadují na 6000 tun a …

více »

Stromy jsou vyšší, ale slabší

Lesy v mírném pásu se v důsledku klimatických změn zajímavým způsobem mění, v USA i ve střední a severní Evropě, praví studie. Hans Pretzsch z Technické univerzity v Mnichově a jeho kolegové publikovali v Forest Ecology and Management analýzu sledující růst stromů. V důsledku oteplování mají stromy v mírném pásu …

více »

Evropou se šíří nový škůdce, napadá okrasné dřeviny

Posledních pět dekád byli brouci vázaní na jalovec ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy totiž přišli o svůj přirozený biotop, který tvořily keře jalovců na pastvinách. Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují …

více »

Svědectví stromů o tunguské události

30. června 1908 došlo v oblasti centrální Sibiře v dnešním Krasnojarském kraji ke katastrofě apokalyptických rozměrů. Exploze, jejíž původ není doposud vysvětlen, měla sílu 1000x větší než bomba svržená na Hirošimu. Další dílek do skládačky analýzy této doposud záhadné události přidal tým vědců, v čele s doc. Güntherem Kletetschkou z …

více »

Smrky ovlivňují hlavně suchá a horká léta

Jak smrky reagují na změny klimatu? Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V …

více »

Skutečně blesk neudeří do cesmíny?

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Už asi 100 let se táhnou ve vědeckých časopisech spory o to, zda blesk s větší pravděpodobností udeří do nějakého druhu stromu. Samozřejmě existuje závislost pravděpodobnosti zásahu na výšce stromu a ne všechny druhy stromů rostou stejně vysoko. Pochopitelně je tu i závislost na tom, jaký druh je nejčetnější (pokud …

více »

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu …

více »

Obří stromy jsou důležité, v hustých lesích chybí

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky. Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na …

více »

Nebezpečná bakterie napadá ovocné stromy a okrasné rostliny

ÚKZÚZ informuje o vážném podezření na výskyt fytokaranténní bakterie Xylella fastidiosa na území České republiky. Bakterie napadá široké spektrum hostitelských rostlin, zejména ovocných a okrasných rostlin a révy vinné, přičemž působí velmi významné hospodářské škody. Jedná se v současnosti o nejzávažnější rostlinolékařský problém v Evropě. V únoru 2017 upozornilo Španělsko …

více »