A co to znamená pro eventuální místní život. Žluté skvrny na povrchu Jupiterova měsíce Europa jsme dosud považovali většinou za síran hořečnatý, podle nové studie se však jedná o obyčejný chlorid sodný. Nemusí to být tak docela bez významu. Vědci z Caltechu a NASA/Jet Propulsion Laboratory dospěli k novému závěru …
více »Napůl skoro sladké, napůl slané: Černé moře se stále nepromíchalo
K prolomení Bosporu došlo někdy během stoupání hladiny po skočení poslední doby ledové, uvádí se např. datum kolem 5500 př. n. l. Je možné, že tato událost se zachovala dokonce i v některých mytologiích, záplavy mezopotámských řek nemusely být v zemích Blízkého východu jediným zdrojem motivu celosvětové potopy. Ještě Diodóros …
více »Optimalizace solení: ne draslíkem, ale vápníkem
Sodíku do sebe cpeme moc, a mj. si tak zvyšujeme tlak. Logicky se proto objevuje snaha solit namísto chloridu sodného jeho směsí s chloridem draselným – draslík by měl naopak působit prospěšně, „proti sodíku“ a krevní tlak snižovat. Potíž je ale v tom, že draslíková sůl ne každému chutná, mnoha …
více »Dusičnany kompenzují příjem sodíku
Šťáva z červené řepy nebo špenát mohou pomoci zabránit vzniku hypertenze při zvýšeném příjmu soli. Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity …
více »Geoinženýrský nápad: Posolíme, ochladíme
Cílem tedy není solením ochladit povrch – rozptýlení slaného prachu v atmosféře prý ale může zvýšit odrážení slunečního záření. Geoinženýrství je oblíbenou, prozatím však bohužel pouze teoretickou disciplínou. Vhánět od atmosféry popílek nebo oxid siřičitý sice navrhuje řada studií, nicméně v praxi to nikdo nezkusil. Přitom by tímto způsobem šlo …
více »