Vědci vyvíjejí speciální povrchy, které zabraňují přilnutí mikroorganismů. Jejich povrchová společenstva, zvaná biofilmy, totiž často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení. Na výzkumu pracují experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Centru HiLASE v rámci projektu LasApp a vědecko-technologického klastru …
Read More »Kameny Džoserovy pyramidy mohl zdvihat hydraulický píst
Džoserova pyramida je první, nejstarší z „klasických egyptských“ pyramid. Šlo o inovativní projekt. Podle nové studie se při něm mezi novými technikami mohlo zkoušet i hydraulické zdvíhání balvanů. Existenci unikátního hydraulického výtahového systému navrhuje studie Xaviera Landreaua z Paleotechnického institutu CEA (Francie) a jeho kolegů. Nová studie naznačuje, že voda …
Read More »Průlomový objev foukání skla
Foukání trubiček bylo prvním, ale zásadním krokem vedoucím k vynálezu sklářské píšťaly. Mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. se skleněné nádobky vyráběly převážně technikou navíjení skloviny na odstranitelné hlinito-písčité jádro. Nádobky se nacházejí na širokém geografickém území, šířily se po celém Středomoří a přilehlých oblastech, od Černého moře …
Read More »Nanočástice poodkrývají taje nelineární dynamiky otevřených systémů
Nanočástice tvoří miniaturní oscilátory, které jsou vzájemně svázané rozptýlenými fotony a v prostoru periodicky kmitají jako malinkaté kuličky. Odborníci z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) AV ČR nabídli univerzální nástroj, který umožňuje dynamicky měnit povahu světelné interakce mezi nanočásticemi a sledovat tzv. nelineární chování otevřeného (nehermitovského) systému. Praktické pochopení těchto nanosystémů, …
Read More »Nová organická molekula slibuje fosforescenci bez vzácných kovů
Vědci z Osaka University a dalších institucí zjistili, že nová organická molekula thienyl diketon vykazuje vysoce účinnou fosforescenci. Fosforescence je cennou optickou funkcí, která se využívá v řadě aplikacích, např. v displejích OLED nebo při diagnostice rakoviny. Dosud bylo dosažení vysoce účinné fosforescence bez použití vzácných kovů, jako je iridium …
Read More »3D tisk otevírá nové možnosti v jaderné bezpečnosti a výzkumu supravodivosti
Společný výzkum vědců z NCK MATCA Fyzikálního ústavu AV ČR a průmyslových partnerů otvírá možnosti použití nových technologií slibujících významný pokrok v jaderném inženýrství a vývoji supravodivých materiálů. Výsledkem dvou nově zahajovaných projektů má být zlepšení bezpečnostních standardů a představení ekonomicky efektivnějších řešení pro energetiku a technologický průmysl. První z …
Read More »PGP: Vědci vyvíjejí porézní skleněnou plastelínu
Materiál Porous Glass Plasticine (PGP) vzešel před dvěma lety z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Porézní skleněná plastelína může najít uplatnění také při výrobě designových stěn interiérů, parfémovaných interiérových doplňků, jako nosič pro pěstování zeleně v interiéru nebo jako součást filtračních zařízení. Patentovaný materiál nyní vstupuje na …
Read More »V Česku vznikne národní centrum pro polovodiče a čipy
Už příští rok by v Česku mělo vzniknout Národní kompetenční centrum pro polovodiče, které bude podporovat cíle „Chips for Europe“, prvního pilíře evropského zákona o čipech (ChipsAct). Centrum zapojí ČR do vznikající evropské sítě kompetenčních center. V souladu s návrhem Národní polovodičové strategie připravuje konsorcium univerzit, podniků, polovodičového clusteru a …
Read More »Zkonstruovali bakterie, které konzumují plasty a vyrábějí víceúčelové pavoučí hedvábí
Bakterie Pseudomonas aeruginosa může přirozeně konzumovat polyethylen jako zdroj potravy. Výzkumníci z Rensselaer Polytechnic Institute a Argonne National Laboratory vyvinuli kmen bakterií, který dokáže přeměnit plastový odpad na pavoučí hedvábí s mnohostranným využitím. Má jí i první případ, kdy vědci použili bakterie k přeměně polyethylenu (na jehož bázi je mnoho …
Read More »Jak uhlíkové nanotrubičky propojit s kovem
Využití uhlíkových nanotrubiček limituje dnes mj. problém s tím, jak je spojit s kovovými povrchy. Vědci proto nyní vyvinuli nový chemický proces, který „roubuje“ nanotrubičky na kovové struktury a vytváří tak silné, elektricky vodivé spojení. Jak uvádí spoluautor nové studie Noe Alvarez z University of Cincinnati, v předchozích výzkumech byly …
Read More »
Sciencemag.cz
