Vědci z Northeastern University v Bostonu přišli s novým stavem hmoty, který by se rovněž mohl stát základem budoucí elektroniky, přitom stále založené na náboji elektronů, nikoliv např. na spinu. Základem nové studie jsou dvojdimenzionální materiály typu grafenu. Zkoumáním interakcí mezi více vrstvami 2D materiálů se speciálně zabývá twistronika. Výzkumníci …
více »DNA inspirovala nanoskládačky z magnetů
Nadějným přístupem k nanotechnologiím bylo už řadu let vytváření přesně definovaných struktur pomocí DNA. Ta se kvůli párování komplementárních bází může skládat nejen do dvojšroubovice, ale i do podoby nejrůznějších mnohoúhelníků, kostek a podobných tvarů. Navíc dokáže tímto způsobem k sobě přitáhnout i další navázané atomy/molekuly. Výsledkem jsou pak i …
více »Rozměrné plochy kvalitního grafenu lze levně pěstovat ze semen
Monokrystal grafenu můžeme rozřezat, kousky pečlivě rozmístit a nechat srůst dalším uhlíkem, čímž vznikne větší fólie. Výroba grafenu v posledních letech výrazně zlevnila na řádově 50 dolarů za kilogram, nicméně takový grafen není příliš kvalitní a pro mnohé aplikace se nehodí. Požadované elektrické vlastnosti levného grafenu narušují různé defekty krystalové …
více »Magnetická tornáda poprvé zaznamenána a vizualizována ve 3D
Magnony, skyrmiony, spintronika – paměti a možná i procesory nové generace budou nejspíš založeny na ovládání magnetických vlastností namísto elektrického náboje. Přitom ale teprve nyní přišli vědci s technikou, která umožňuje přímo pozorovat komplexní chování magnetických materiálů včetně různých extrémně rychlých „vln“ a „tornád“, a to včetně těch, které fungují …
více »Nanočástice s vysokou entropií jako katalyzátory
Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …
více »Umělá slunečnice se otáčí ke zdroji světla
Vědci vytvořili zařízení SunBOT, které se dokáže chovat podobně jako květiny, a to na základě velmi jednoduchých principů. Umělý stonek obsahuje kompozitní polymer složený ze dvou různě aktivních materiálů: jeden absorbuje světlo a přeměňuje ho na teplo, druhý se teplem smršťuje. Na umělou slunečnici nyní dopadne světlo. Materiál se smrští …
více »3D tisk z polymerního betonu
Váza, stolička, nebo monument připomínající brněnský orloj. I takové výrobky už pomocí 3D tisku vyrobili vědci z Fakulty strojního inženýrství VUT. Tisknou je z polymerního betonu, do kterého kromě plniva přidávají termoplasty, které by jinak skončily na skládce či ve spalovně. Nyní dokončili vývoj experimentálního zařízení pro 3D tisk pomocí …
více »Tvarová paměť a dva magnetické materiály pro chytré roboty
Nově připravený polymer s magnetickou tvarovou pamětí se skládá ze tří složek: jeden typ magnetických částic indukuje teplo, druhý dodává magnetickou přitažlivost, třetím materiálem je samotný polymer s tvarovou pamětí, který různé změny dokáže fixovat. Autoři výzkumu z Georgia Institute of Technology (vydala příslušnou tiskovou zprávu) a Ohio State University …
více »18karátové zlato s plastem je až 10krát lehčí
Hodinky z téměř ryzího zlata nemusejí být nijak těžké. Na ETH v Curychu vytvořili 18karátové zlato, které má oproti běžné slitině s mědí 5–10krát menší hustotu. Přitom si materiál i nadále udržuje lesk odpovídající 18 karátům. Karáty vyjadřují podíl hmotnosti zlata ve výsledné slitině. Ryzí zlato má 24 karátů. 18 …
více »Medúza s implantátem plave mnohem rychleji
Medúza vybavená něčím na způsob kardiostimulátoru se pohybuje efektivněji, prý aniž by to na ni mělo nějaké nepříznivé vedlejší účinky. Autoři tohoto nápadu z Caltechu a Stanford University by robotizovaným medúzám nejraději ještě přidali různé specializované senzory a vyslali je na průzkum oceánů. Aktivní zařízení má průměr asi 2 centimetry, …
více »