Většina neutronů by se mohla rozpadat běžným beta rozpadem, malá část za přítomnosti temné hmoty. Více než dvacet let nedokázali vědci vysvětlit, proč dva typy experimentů udávají různé hodnoty střední doby života neutronů. Američtí fyzici teď přišli s novým vysvětlením. Podle nich se některé neutrony rozkládají na zatím neznámé částice, …
více »Další černé díry z raného vesmíru navrženy pro vysvětlení temné hmoty
Co tvoří temnou hmotu? Nedávno se objevila myšlenka, podle které by mohlo jít o miniaturní černé díry vzniklé v počátcích vesmíru; tato teorie ovšem předpokládala dosti exotické objekty vytvořené pomocí Higgsova pole. Nově navržená hypotéza si vystačí s černými dírami tradičnějšími a hlavně lépe detekovatelnými. Qirong Zhu s kolegy z …
více »Pomůže supratekuté helium objevit částice temné hmoty?
Američtí fyzici navrhli detektor, který by mohl pomoci objasnit záhadu temné hmoty. Dokáže totiž zaregistrovat i částice s velmi nízkou hmotností, na které současné experimenty nejsou dostatečně citlivé. Základem detektoru je nádrž se supratekutým heliem 4. Zařízení bude využívat ionizaci polem (field ionization, polní ionizace) ke sledování jednotlivých heliových iontů …
více »Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?
Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …
více »Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru
Pozorování vzdálených galaxií pomocí VLT naznačují, že v nich dominovala běžná hmota. Nová pozorování naznačují, že v nejvýznamnějším období vzniku galaxií – před deseti miliardami let – byly hmotné galaxie s aktivními procesy formování hvězd dominantně tvořeny běžnou (baryonovou) hmotou. To je však v příkrém kontrastu se současnými galaxiemi, u …
více »Holografická gravitace prošla testem
Viditelná hmota prý stačí. Test teorie Erica Verlindea, která vysvětluje současná měření gravitace bez předpokladu temné hmoty, dopadl uspokojivě. Měření a analýzu dat provedli Margot Brouwer a její kolegové z observatoře v Leidenu. O Verlindeově práci, která operuje s holografickým principem, jsme podrobněji psali zde: Temná energie vs. holografický princip …
více »Temné fotony – může něco takového vůbec existovat?
Temná hmota nemusí s tou běžnou interagovat pouze gravitačně, ale působení mohou zprostředkovávat i hypotetické částice označované jako temné fotony. Experiment NA64, který probíhá v rámci CERNu na zařízení SPS (Super Proton Synchrotron), pátrá právě po temných fotonech. Podobně jako foton je částice zprostředkující elektromagnetickou sílu, temné fotony by byly …
více »Temné hmoty prý může ubývat
Jako kdyby temná hmota nebyla dost záhadná sama o sobě, prý se navíc může rozkládat. V době krátce po velkém třesku jí bylo o 2-5 % víc než dnes. K takovému závěru došli ruští vědci analyzující data ze sondy Planck, zejména mapy teplotních odchylek reliktního záření. Tato data umožňují vypočítat …
více »Zemřela Vera Rubinová, naměřila temnou hmotu
Ve věku 88 let zemřela americká astronomka Vera Rubinová, která se zabývala rotací galaxií. S odvoláním na jejího syna o tom dnes informovala agentura AP. Vědecké objevy Rubinové jsou považovány za silný důkaz existence takzvané temné hmoty. Vědkyně zemřela v neděli přirozenou smrtí, oznámil dnes její syn Allan. Rubinová se …
více »Nečekaně rovnoměrné rozložení temné hmoty
Shlukuje se temná hmota, nebo ne? Pečlivá analýza snímků rozsáhlých oblastí oblohy pořízených dalekohledem VST přinesla překvapivý výsledek. Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky galaxií, kterou v uplynulých letech prováděl dalekohled ESO/VST pracující na observatoři Paranal v Chile, naznačuje, že hustota temné hmoty ve vesmíru by mohla být nižší …
více »