Archiv článků: teorie relativity

Chemie ultratěžkých prvků moscovia (115) a nihonia (113) má souviset s relativistickými efekty

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …

více »

Fyzikové postoupili ve snaze najít kvantovou povahu gravitace

Dosud nevíme, zda povaha gravitace je klasická („čistě geometrická“), jak předpokládá Einsteinova obecná relativita, nebo zda se řídí zákony kvantové mechaniky. Propojení gravitace a kvantové mechaniky se už po desetiletí pokládá za jednu z největších výzev moderní fyziky. Až dosud se všechny experimentální návrhy na zodpovězení této otázky opíraly o …

více »

Nová teorie popisuje gravastary, konkurenci černých děr

Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary. Na rozdíl od černých děr …

více »

Modifikovaná gravitace a česká kosmologie

Rudý posuv a problém rychlosti vzniku galaxií v raném vesmíru. Nejistota kolem horkého velkého třesku. Proč žijeme v prázdnotě KBC. Na několik otázek souvisejících s temnou hmotou a modelem MOND odpovídá zastánce druhého konceptu, prof. RNDr. Pavel Kroupa, Ph.D., astrofyzik českého původu, působící dnes na Univerzitě v Bonnu a na pražském …

více »

Nadsvětelné částice by prý viděly 3 rozměry času a 1 prostoru

Jak by vypadal svět pro (hypotetické) pozorovatele pohybující se nadsvětelnými rychlostmi. V jednom z modelů vychází časoprostor jako čtyřrozměrný, ovšem 3 rozměry má čas. „Měli bychom očekávat, že uvidíme nejen jevy, které se dějí spontánně, bez deterministické příčiny, ale také částice pohybující se současně po více drahách,“ tvrdí autoři nové …

více »

Černé díry možná rostly kvůli rozpínání vesmíru

Tedy přesněji řečeno – jde o hmotnost černých děr, které pozorujeme pomocí gravitačních vln při jejich slučování (ať už spolu, nebo s neutronovými hvězdami). Problém je, že při těchto srážkách zaznamenáváme relativně mnoho černých děr příliš hmotných, řekněme nad hmotností 40 Sluncí. Observatoře LIGO a VIRGO takto detekovaly řadu černých …

více »

Navrhli WARPový pohon bez potřeby negativní energie

WARPový pohon, kdy se nadsvětelné rychlosti (z hlediska aktuálního vnějšího pozorovatele) dosahuje ohýbáním časoprostoru, není jen záležitostí seriálu StarTrek, ale spekulace o něm se objevují tu a tam i ve vědeckých publikacích. Většinou má vše charakter matematických triků v tom smyslu, že nějaké rovnice připouštějí i nějaké exotické řešení – …

více »