Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Pohled na vlastní tvář potěší, i když se vědomě nepoznáme

Krásný Narkissos se zamiloval do svého obrazu na vodní hladině, narcistní jsme však všichni. Poslední výsledky ukazují, že pohled na vlastní tvář nás potěší. Mozek takto zareaguje dokonce i v případě, kdy kontakt s vlastní tváří vůbec vědomě nezaznamenáme.
Z toho dále vyplývá, že vlastní tvář musíme i na podvědomé úrovni dokázat poznat. To, že v mozku pro odlišení vlastní tváře máme nějaký hodně přesný kognitivní mechanismus, se ovšem už vědělo.
Výzkumníci z Osaka University nyní v Cerebral Cortex publikovali studii, podle níž se při pohledu na vlastní tvář dostavuje odměna spojená s metabolismem neurotransmiteru dopaminu ve ventrální tegmentální oblasti (část středního mozku). Ať už jde o podprahové nebo vědomé vnímání vlastní tváře, na procesu se uplatňuje více oblastí mozku, než se dosud soudilo (respektive: aktivuje se celá řada oblastí, jak se zjistilo sledováním pomocí fMRI).
Naopak při podprahovém vnímání cizích tváří se uplatňuje především amygdala („centrum strachu“, ve studii se však uvádí jako mechanismus zpracování neznámých informací; tisková zpráva nespecifikuje, zda šlo o fotografie lidí, které pokusné subjekty znaly).
Základem pro odlišení vlastní a cizí tváře mají být tvary jednotlivých částí tváře. Od toho se pak odvíjí, jak moc může být obraz upravený, aby byl dále rozpoznán jako vlastní tvář.
Možné využití/zneužití: manipulace s pocity ostatních, jimž se bude do (personalizovaného) sdělení míchat jejich vlastní tvář tak, aby to zaznamenali pouze nevědomě? Což může mít smysl třeba při výuce, že by takto člověk k učivu přistupoval s pozitivnější motivací? (Nebo že by člověk takto na vlastní tvář tu a tam překlikával vědomě, dával si ji jako spořič obrazovky, pozadí plochy? Nebo to by už nefungovalo, pouze rozptylovalo apod.?)

Chisa Ota et al. Self-Face Activates the Dopamine Reward Pathway without Awareness, Cerebral Cortex (2021). DOI: 10.1093/cercor/bhab096
Zdroj: Osaka University / MedicalXpress.com a další

Poznámky PH:
Uvádí se (zdroj „kde jsem to jen četl“), že příslušníci některých kultur se na fotografii vůbec nedokázali poznat? Může to být pravda? (Dejme tomu kultury pouštní, kde lidé prakticky nikdy nespatřili svůj obraz na vodní hladině?)
Může potěšení z pohledu na vlastní tvář nějak souviset s tím, že se děti podobají rodičům? (Též se někdy uvádí tento mechanismus jako adaptační strategie dětí.)

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podívat se lze i za černou díru

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací …

2 comments

  1. Jsou dvojčata nejšťastnější lidé na světě?

  2. Pavel Houser

    musel by se udelat vyzkum :-). spis bych tipoval ne, z jinych duvodu…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close