Archiv článků: vesmír

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

Pokud se nic nepokazí, měla by mise odstartovat v roce 2026 a k cíli dorazit o osm let později. Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, …

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) …

Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …

Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …

Co tvoří temnou hmotu? Nedávno se objevila myšlenka, podle které by mohlo jít o miniaturní černé díry vzniklé v počátcích vesmíru; tato teorie ovšem předpokládala dosti exotické objekty vytvořené pomocí Higgsova pole. Nově navržená hypotéza si vystačí s černými dírami tradičnějšími a hlavně lépe detekovatelnými. Qirong Zhu s kolegy z …

Fyzikové studovali více než 30 tisíc částic kosmického záření a odhalili anizotropii jejich směru. Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi …

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojení AOF a MUSE vytvořilo jeden z nejmodernějších …

Jakmile člověk, který není fyzik (nebo je dejme tomu fyzik specializující se na proudění kapalin), začne produkovat vlastní úvahy o teorii relativity, kosmologii či kvantové fyzice, jednou z diagnóz je šílenství, druhou ztráta soudnosti (nevylučuje se). Pročež hned spěchám zdůraznit, že toto není žádný můj objev na poli relativistické fyziky, …