Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace. Časopis Nature otiskl 17. května 2018 článek Ancient hepatitis B viruses from the Bronze Age to the Medieval period mapující evoluci HBV viru, původce jednoho z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – žloutenky typu B …
více »Studie mapuje genotypy lidských papilomavirů
Díky poznatkům studie LIBUSE je šance na snížení výskytu rakoviny děložního čípku. Nová česká studie přináší unikátní data o výskytu původce rakoviny děložního čípku – lidského papilomaviru (HPV) – ve středoevropské populaci zdravých žen. Poukazuje tak na další možnosti zvýšení citlivosti screeningu pomocí moderního testu založeného na analýze DNA HPV. …
více »Další evoluční trik virů – jak na více proteinů z jediného genu
Viry jsou schopny extrémně rychlé evoluce. Vědci z Univesity of California v San Diegu nyní v Science (hlavní autor Justin Meyer) popsali další trik, který k tomu mohou používat. Konkrétně jde o mechanismus, který bakteriofág využívá k získání schopnosti infikovat jiný druh hostitelské bakterie. Virové proteiny se přes úspěšným průnikem …
více »Nákaza běžným virem ovlivňuje lidskou inteligenci
S dobou od nákazy se inteligence osob snižuje, a to i tehdy, když se odfiltroval možný vliv stárnutí. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedených profesorem Jaroslavem Flegrem nachází možný negativní vliv nákazy cytomegalovirem na lidské kognitivní schopnosti. Ukazuje také, že pro výzkum tohoto typu je nezbytné zvážit …
více »OstraVirus: nepodobný ostatním
Vědci objevili neznámý virus. Narazili na něj náhodou. Při výzkumu biodiverzity čekalo na vědce z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity překvapení, které jim doslova vzalo dech. Mezi jejich vzorky se objevil virus, se kterým se dosud nikdo na světě nesetkal. Biologové z laboratoře, která se mimo jiné zabývá také léčbou Leishmaniózy, …
více »Jak se viry přizpůsobují novým hostitelům
Virus je schopen rozšířit spektrum svých hostitelů, dosáhne toho ale na úkor své stability. Viry dělíme na dvě velké skupiny, neobalené a obalené. Ty druhé, kam patří např. HIV a jemu příbuzné retroviry, se při opuštění hostitelské buňky obalí do kousku povrchové buněčné membrány a získávají tak větší odolnost a …
více »Virus klíšťové encefalitidy pod drobnohledem
Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě, tento virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Vědci z institutu Ceitec Masarykovy univerzity se proto zaměřili na odhalení struktury tohoto viru a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí. Jejich práci nyní zveřejnil prestižní časopis …
více »Patogenní viry jsou možná spíš výjimkou než pravidlem
Objev nových virů extremofilních hub ukázal, že mnohé skupiny virů dosud prakticky neznáme. Mohou být viry svému hostiteli i prospěšné? A co si dnes myslíme o evolučním původu virů? Na otázky odpovídá virolog prof. RNDr. Karel Petrzik, CSc. z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR, jeden z autorů …
více »Dosud neznámé viry extermofilních hub možná hostiteli pomáhají
Hned tři nové viry objevil tým virologů z Biologického centra (BC) Akademie věd (AV) ČR uvnitř buněk houby Sodiomyces alkalinus. Nejenže se jedná o poměrně neobvyklou kombinaci virů, jde zároveň i o vůbec první viry nalezené ve vláknitých houbách rostoucích v extrémně zásaditém prostředí. Od těch nejmenších bakterií až po …
více »Evoluce virů – viry jako upíři a potomci buněčných organismů?
Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …
více »