Archiv článků: viry

Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

více »

Dávná virová DNA v lidském genomu asi souvisí s psychiatrickými poruchami

Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …

více »

Dvojnásobný nárůst odhalených případů žloutenky E a C

Nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. To je v Evropě asi nejčastější příčina nákazy hepatitidou typu E. Tato virová nemoc může mít fatální následky zejména pro pacienty s oslabenou imunitou. Počty lidí s hepatitidou E jsou oproti předchozím rokům dvojnásobné. Ve srovnání s covidovými roky pak vzrostl dvakrát i …

více »

LUCA měla žít už před 4,2 miliardami let a bojovala s viry

LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …

více »

Virus klíšťové encefalitidy musí dozrát, aby byl infekční

Klíšťová encefalitida je závažné neurologické onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Mezinárodní tým vědců pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Sarah Butcher z University of Helsinki se ve svém výzkumu soustředil na odhalení struktury nezralé (neinfekční) částice viru klíšťové encefalitidy, vzájemné působení proteinů obalujících tento virus a …

více »

Virus napadající kokolitku – mořskou řasu, která ovlivňuje celosvětové klima

Mořské řasy jako jednobuněčná Emiliania huxleyi mají významný ochlazující efekt na zemské klima. Množství a druhovou pestrost řas v oceánu však ovlivňují virové infekce. Výzkumný tým Strukturní Virologie z CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Pavla Plevky nyní s pomocí kryo-elektronové mikroskopie popsal strukturu viru EhV-201 infikujícího řasu Emiliania huxleyi, a …

více »

Nová laboratoř s biologickým zabezpečením BSL3 se specializuje na nebezpečné mikroorganismy

V Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) byla dnes otevřena nová laboratoř s biologickým zabezpečením BSL3 umožňující bezpečnou práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi. Tato laboratoř byla vybudována z dotace projektu EXCELES Národní ústav virologie a bakteriologie. Špičkově vybavené pracoviště za téměř 65 mil. korun …

více »

Střeva, plísně, kvasinky a COVID-19 – jak to spolu souvisí?

V těžkých případech COVID-19 se dobře daří některým plísním a kvasinkám žijícím ve střevech. Tyto plísně pak zesilují nadměrný zánět související s onemocněním, a zároveň způsobují dlouhodobé změny ve fungování imunitním systému. Nový objev identifikuje skupinu pacientů, kteří by mohli mít prospěch ze specializované (dosud ale nedefinované) léčby zaměřené právě …

více »

Vědci objevili nový virus jahodníku

Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). V boji proti tomuto novému viru vyvinuli diagnostickou soupravu, která pomůže virus rychle a efektivně odhalit. Díky tomu je možné virus detekovat už v sadbě, a zamezit tak šíření …

více »

COVID-19 může v mozku vyvolávat dosud neznámou fúzi neuronů

Vědci zjistili, že viry, jako je SARS-CoV-2, mohou způsobit splynutí mozkových buněk. Podobná fúze neuronové dosud nebyla pozorována a tento patologický proces může být rozšířenější. Massimo Hilliard a Ramon Martinez-Marmol z Queensladské univerzity a jejich kolegové studovali mozky lidí, kteří prodělali dlouhý COVID-19 (respektive mají postcovidový syndrom několik měsíců po …

více »