Tag Archives: voda

Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …

To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis. Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala …

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …

Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …

Z dlouhodobého sledování kvality povrchové vody je patrné, že ve vodě vzrůstá množství přírodních organických látek. Ačkoli to svědčí o zlepšování životního prostředí, je to špatná zpráva pro úpravny pitné vody. Vyčistit pitnou vodu od těchto látek totiž bude čím dál tím náročnější a dražší. Hydrobiologové z Biologického centra AV ČR (BC …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Systémů, které dokáží ze vzduchu těžit vodu, existuje celá řada. V zásadě je můžeme rozdělit do dvou skupin, na aktivní, vyžadující přísun energie, a pasivní, které využívají nějakého již existujícího gradientu, např. rozdílu teplot mezi dnes a nocí, mezi osvětleným a zastíněným místem apod. Pasivní technologie mívají mnohá omezení, např. …

Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …