Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …
více »Určili ledové exoplanety, které mohou mít podpovrchové oceány
Nová studie NASA naznačuje, že 17 exoplanet by podobně jako některé měsíce velkých planet ve Sluneční soustavě mohlo mít pod ledovým krunýřem oceány kapalné vody. A tato voda by mohla občas i vyvěrat skrz ledovou krustu v podobě gejzírů. Vědecký tým také odhadl intenzitu aktivity gejzírů na příslušných exoplanetách. Autoři …
více »Mikroplasty zjištěny v hloubce 700 metrů pod zemským povrchem
Výzkum vědců z VŠB-TUO odhalil první důkaz o přítomnosti mikroplastů i v důlních vodách. Vědci z VŠB-TUO jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 m pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem …
více »Whisky: kolik kapek je už moc?
Po nějaké době opět chemie nápojů, tentokrát ne o pivu, ale na téma whisky. Se sodou se whisky nemíchá, nebo se to alespoň „dělat nemá“. Často se nicméně uvádí, že pár kapek vody dokáže chuť whisky „otevřít“ (mj. i rozvonět). Není to nic na způsob přípravy koktejlu, cílem není ředit/snižovat …
více »Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky
Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly …
více »Voda z povrchu Země může pronikat až do jádra
Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …
více »Vodu na povrchu grafenu brzdí kvantové tření
Nová studie experimentálně demonstruje výsledky dosud předpovězené pouze teoreticky. Posledních 20 let vědci intenzivně studují chování vody v blízkosti uhlíkových povrchů. Voda může po uhlíku proudit mnohem rychleji, než by vyplývalo z běžných teorií proudění, nebo vytvářet zvláštní uspořádání, jako je například čtvercový led. Výzkumníci nyní ukázali, že voda dokáže …
více »Nová forma oxidu titaničitého má umožnit efektivní fotokatalýzu vody
Vyrábět efektivně vodík fotokatalýzou vody znamená získat „zelený“ zdroj energie. Reakce ale samozřejmě neprobíhá jen tak sama od sebe (voda na světle se nerozloží), vyžaduje speciální (foto)katalyzátory. Již se ví, že tuto roli mohou sehrát různé formy oxidu titaničitého (TiO2). Problém je ale v tom, že efektivita této reakce není …
více »Roboti spin-offu VUT budou ve vodárenské společnosti čistit vodovodní sítě
Unikátní systém k čištění vodovodních sítí od nezpevněných sedimentů, který je jediný svého druhu v Evropě, vyvinula společnost VODA BRNO, s.r.o., spin-off firma Vysokého učení technického v Brně (VUT). Vývojáři firmy přišli s řešením v podobě měřícího a proplachovacího robota Astacus a nyní jej nabízí do ostrého provozu. Nabídky jako …
více »Led XIX: nově objevená fáze má být speciálně elektricky vodivá
V nitru Uranu a Neptunu se podle všeho nacházejí fáze ledu s vysokou hustotou. Tyto materiály existují za vysokých tlaků i teplot (opravdu hluboko uvnitř těchto planet). Vědci nedávno poprvé pozorovali jednu z těchto fází, led XIX, pomocí výkonných laserů, které reprodukují odpovídající extrémní podmínky, které předpokládáme v nitru velkých …
více »