Archiv článků: voda

V uplynulých pár letech se objevily studie, které tvrdily, že chemii tak jednoduché sloučeniny, jako je voda, zdaleka nerozumíme, a to ani za běžných podmínek. Na povrchu kapiček vody má docházet k reakcím s kyslíkem za vzniku peroxidu. Takže voda jakoby bývá pokryta vrstvou peroxidu vodíku, i když reakce by …

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

Pokud dáme kapičku vody na rozžhavenou vodorovnou desku o teplotě nad 150 °C, voda se kupodivu tak lehce nevypaří. Na páru se totiž přemění jen tenká vrstvička při styku s horkým povrchem a zbytek kapaliny po ní bude klouzat. Kapky zde levitují nebo až tančí. K odpaření veškeré kapaliny dojde …

Pokud se zmrzlý oceán skrývá v nitru Pluta, pak už může být ve Sluneční soustavě skoro všude, alespoň ve světech s dostatkem vody, chtělo by se říct. Obecně dnes předpokládáme, že těles s oceánem uvnitř bude ve vesmíru více než těch s moři povrchovými; nevyžadují např. zdaleka tak přesné nastavení …

V dávnější minulosti byla Země možná i o nějakých 15 °C teplejší než dnes – a za stovky milionů let zase bude. Nová studie vědců Harvardu ukazuje na základě simulací, jakou podobu tehdy mohlo mít počasí. Několikadenní období sucha se tehdy u rovníku střídalo s mohutnými dešťovými bouřemi, kdy pršelo …

Chemici objevili nepravé vodíkové vazby. Za určitých okolností se olej může ve vodě rozptýlit v podobě malých kapiček, a to bez potřeby emulgátorů (obecně: dalších stabilizujících molekul). Výsledný stav je navíc celkem stabilní. Toto podivné chování chemiky dlouho trápilo, protože pro něj neexistovalo žádné všeobecně přijímané vysvětlení. Tým vědců z …

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …

To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis. Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala …

Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …