Archiv článků: voda

Z dlouhodobého sledování kvality povrchové vody je patrné, že ve vodě vzrůstá množství přírodních organických látek. Ačkoli to svědčí o zlepšování životního prostředí, je to špatná zpráva pro úpravny pitné vody. Vyčistit pitnou vodu od těchto látek totiž bude čím dál tím náročnější a dražší. Hydrobiologové z Biologického centra AV ČR (BC …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Systémů, které dokáží ze vzduchu těžit vodu, existuje celá řada. V zásadě je můžeme rozdělit do dvou skupin, na aktivní, vyžadující přísun energie, a pasivní, které využívají nějakého již existujícího gradientu, např. rozdílu teplot mezi dnes a nocí, mezi osvětleným a zastíněným místem apod. Pasivní technologie mívají mnohá omezení, např. …

Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

Grafen a příbuzné látky se jako filtrační materiál testují již nějakou dobu. Nový výzkum ukazuje, že pěna z redukovaného oxidu grafenu (přesněji řečeno, 3D‐FrGOF, 3D functionalized reduced graphene oxide foam) by mohla čistit vodu od iontů uranu a dalších těžkých kovů. Redukovaný oxid grafenu je takový, kde jsou epoxidové můstky …

Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy …

Techniky pro řízení pohybu tekutin na površích dosud využívaly hlavně povrchů různě hydrofobních až hydrofilních. Tok kapalin lze ovládat i teplem. Problém při některých aplikacích je v tom, že voda nebo její roztoky tečou z hydrofobního na hydrofilní povrch způsobem předem definovaným, který již průběžně nemáme moc jak měnit. Navíc …

Čistá voda prakticky nevede elektřinu, je to elektrický izolátor. Aby elektřinu vést mohla, musí obsahovat například rozpuštěné soli. Ovšem vodivost takového elektrolytu je poměrně nízká a ve srovnání s kovy o několik řádů nižší. Je možné zařídit, aby voda byla vodivá stejně jako třeba měděný drát? Vědci předpokládali, že k …

Kde ve Sluneční soustavě se nachází nejvíc molekul vody? Nejspíš to není za Zemi, ani na Europě, ale na Jupiterově měsíci Ganymedu. Těleso je pokryté vodním ledem, hlouběji předpokládáme rozsáhlý podpovrchový oceán, v atmosféře se ale molekuly H2O kupodivu podařilo detekovat poprvé až nyní, a to a základě aktuálních i …