Membrány oxidu grafenu se dají efektivně používat nejen k odsolování mořské vody. Tyto filtry by podle nové studie mohly najít uplatnění i v potravinářském průmyslu. Aaron Morelos-Gomez z Shinshu University a jeho kolegové vyzkoušeli oxid grafenu pro filtrování mléka. Na polymerních membránách přitom v těchto případech vzniká hustá mastná vrstva, …
více »Na měsících bludných planet může být oceán kapalné vody
Ve vesmíru mohou existovat obrovské počty planet, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Vznikly sice u hvězdy v disku z prachu a plynu, ale po interakcích s další planetou nebo hvězdou byly ze systému vyhozeny. Některé bludné nebo odborně správně volně plovoucí planety mohly vzít s sebou na pouť vesmírem také …
více »Oxid grafenu jako účinná membrána pro dělení molekul
S oxidem grafenu se již experimentovalo při odsolování vody, mohl by ale najít využití k oddělování mnohem širšího spektra molekul. Nanofltry z oxidu grafenu by se podle nové studie mohly uplatnit v provozních podmínkách tam, kde selhávají klasické polymerní membrány. Výzkumníci z Georgia Institute of Technology uvádějí, že oxidem grafenu …
více »Vodních světů je plno, většina ale pod ledem
Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …
více »Těžká voda chutná sladce
Obyčejná čistá voda nemá žádnou specifickou chuť. Jak je to ale s vodou těžkou, tedy deuterovanou, o níž se od třicátých let 20. století objevují sporadická svědectví, že některým lidem chutná jemně sladce? A pokud sladce opravdu chutná, jak je to vůbec možné, když po chemické stránce jsou obyčejná a …
více »Dávná Země byla celá pod vodou
V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …
více »Voda na Měsíci vzniká díky i zemské magnetosféře
I na pustém Měsíci se kupodivu tu a tam najde voda, led v zastíněných kráterech u pólů nebo voda vázaná v horninách. Kde se tam ale bere? Podle převládající teorie obsahuje sluneční vítr vodíkové atomy a kationty, které pak na Měsíci reagují s místními kyslíkatými horninami. Tento proces asi probíhá, …
více »Pomocí plazmatu lze vyčistit vodu od mikroorganismů a zbytků chemikálií
Kavitace sama o sobě není příliš efektivní, lze ale doplnit výbojem plazmatu. S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, …
více »Ledový dárek z nebe: Odborníci rozlišují 121 tříd sněhových částic
Mezi hlavní skupiny tvarů ledových částic patří jehlice, hexagonální sloupek, destička, pyramida, projektil, šesticípá hvězdice a dendrit. Ty nejkrásnější vločky hvězdicovitých tvarů se nejčastěji objevují při teplotách kolem -10 až -15 °C. Krásu miniaturních ledových krystalů, které se v zimě elegantně snášejí na zem, obdivují lidé od nepaměti. Sněhové vločky …
více »Vnější elektrické pole ionizuje vodu
Už při pokojové teplotě se voda v důsledku náhodných pohybů a existence dipólů neustále proměňuje. Náboje na kyslíku a vodíku vytvářejí elektrická pole, která mohou vytrhnout elektron z jeho obalu, eventuálně i rozbít vazby mezi atomy. Vznikající elektrony se ovšem velmi rychle rekombinují, elektrické pole vody existuje jen na molekulární …
více »