Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …
více »Delší dolet dronů díky palivovým článkům
Společnost Honeywell (NYSE:HON) vyvíjí novou technologii pro lehké drony, která ztrojnásobí jejich dolet při nižší míře zapojení operátora do průběhu letu. Zatímco běžné drony této třídy používají baterie a rádiové spojení vyžadující přímou viditelnost, drony vybavené technologií Beyond Visual Line of Sight (BVLOS) od společnosti Honeywell doletí dále, unese těžší …
více »Hlásí zlom: Podařilo se spustit zapálení jaderné fúze
Zapálení (ignition, zážeh) je klíčový proces, který zesiluje energetický výkon jaderné fúze a spouští vlastní řetězovou reakci. Zdá se, že nový experiment poprvé zvládl zapálení v zařízení NIF (National Ignition Facility) v americké Lawrence Livermore National Laboratory, kde se tak podařilo obnovit extrémní teploty a tlaky, které panují v nitru …
více »Proč vznikající hvězdy nevyžerou všechen okolní vodík?
Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …
více »Reionizaci vesmíru mohly způsobit malé galaxie
Astrofyzikové si dosud příliš nevědí rady s problémem reionizace vesmíru. Po velkém třesku se vesmír nacházel v horkém stavu, kdy většina protonů a elektronů existovala vedle sebe. Jak vesmír chladl, spojovaly se do atomů vodíku. Jenže ačkoliv vesmír chladne dál, mezitím došlo cca 1 miliardu let po velkém třesku (nebo …
více »Unikátní tomograf dokáže zjistit poškození oceli vodíkem
Vysokopevnostní oceli jsou náchylné k vodíkovému zkřehnutí, pokud do jejich struktury vstoupí atomární vodík. Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze uvedl do provozu nové unikátní zařízení – tomograf pro studium struktury materiálů. Přístroj bude využíván především ke studiu vnitřní struktury pevných materiálů, odhalování výrobních vad nebo vad vzniklých při …
více »Hliníkové nanočástice podobné chobotnici rozkládají vodík nejúčinněji
Tvar nanočástic ovlivňuje jejich schopnost katalyzovat chemické reakce, a to dokonce i když jde o fotokatalýzu, kdy hlavní roli hraje světlo. Na Rice University testovali různé nanočástice hliníku, jejichž optické vlastnosti samy o sobě by se neměly nijak lišit, tyto nanočástice měly ovšem odlišný tvar. Autoři studie vedle sebe zkoumali …
více »Izomery vodíku za vysokého tlaku zanikají
Molekula vodíku H2 může existovat v podobě ortho (jádra atomu v molekule mají stejný spin) nebo para (opačný spin). Některými vlastnostmi, např. elektrickou či tepelnou vodivostí, se oba izomery vodíku od sebe liší. Podíl obou těchto forem závisí mj. na teplotě, obě formy vodíku na sebe tedy mohou přecházet, i …
více »Vědci navrhují na Marsu elektrolyzovat přímo solanku
Většina technologií elektrolytického rozkladu vody vyžaduje vodu čistou, slanou je nejprve třeba odsolit. Na Marsu je však kapalná voda přítomná hlavně jako slaný roztok, jehož hlavní složkou je chloristan hořečnatý. Vijay Ramani z Washington University v St. Louis a jeho kolegové proto vyvinuli nový postup elektrolýzy vody speciálně šitý na …
více »Uhlík v supernovách může vznikat rychleji
Nový model vede k další záhadě: proč je kolem nás nezvyklé velké množství některých izotopů ruthenia a molybdenu. Podle nových počítačových simulací procesů probíhajících v supernovách zde fungují jaderné reakce trochu jinak, než se dosud předpokládalo. Konkrétně to má znamenat, že uhlík zde reakcí 3 částic alfa může vznikat až …
více »