Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …
více »Místo obyvatelné oblasti chtějí astrobiologové hledat výpočetní zóny
Za obyvatelnou zónu dnes označujeme tu část exoplanetárních soustav, kde na povrchu těles může existovat voda v kapalném stadiu. Takové vymezení hodí se samozřejmě hodí jen pro pátrání po životě pozemského typu. Nedávná studie navrhuje rozšířit tento koncept tak, aby zahrnoval i jiné oblasti, také ovšem umožňující vznik složitých, živých …
více »Ve vzorcích z asteroidu Ryugu nakonec našli i uracil
Další analýza vzorků z asteroidu Ryugu, které odebrala sonda Hayabusa2 Japonské vesmírné agentury, zjistila vedle aminokyselin i nukleové báze, konkrétně uracil. Ve stejných vzorcích byla objevena také kyselina nikotinová (vitamin B3, niacin), která je důležitým kofaktorem metabolických reakcí (přesněji řečeno, z niacinu se vyrábějí NAD+ a NADP+, které přenášejí elektrony …
více »Život může vzniknout i na výstředních exoplanetách
Obyvatelnost Země je dána nejen teplotou průměrnou, ale i tím, že tato teplota v průběhu roku příliš nekolísá. Země i planety ve Sluneční soustavě obecně mají velmi nízkou excentricitu oběžné dráhy – tedy se pohybují kolem Slunce po elipsách, které se příliš neliší od kružnic. V jiných soustavách to může …
více »Dávné proteiny osvětlují původ života na Zemi
Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …
více »Jaká byla LUCA
LUCA /poslední společný předek všech současných organismů/ s největší pravděpodobností disponovala bílkovinami a DNA: používala už univerzální genetický kód a DNA se po přečtení přepisovala do RNA, která se následně překládala do bílkovin na ribozomech, oněch ohromných molekulárních továrnách, jež sestavují bílkoviny ve všech známých buňkách. Pozoruhodné molekulární soukolí nutné …
více »Daly by se mezihvězdné komety používat pro řízenou panspermii?
Pokud víme, život se na Zemi objevil praktiky ihned poté, co to bylo fyzikálně možné, tedy když povrch planety dostatečně vychladl. To může být náhoda, může to znamenat, že samotný vznik života je snadný (úzké hrdlo je pak naopak třeba vznik složitějšího života nebo inteligence), ale také to lze vnímat …
více »Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…
Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …
více »Hydrotermální průduchy jako průtokové reaktory
Zásadité průduchy nevznikají vzájemným působením vody a magmatu, nýbrž mnohem jemnějším procesem: chemickou reakcí mezi pevnou horninou a vodou. Objev podmořských průduchů koncem 70. let minulého století byl šokující. Nikoli proto, že by jejich existence byla nečekaná (jejich přítomnost prozrazovaly sloupce horké vody), ale kvůli nikým nepředvídané brutální dynamice „černých …
více »Ani málo, ani moc (vody): Při vzniku života mohly hrát roli kapky v atmosféře
Jak se z jednotlivých aminokyselin v abiotickém prostředí sestaví peptidy? Ve vodném roztoku se reakci moc probíhat nechce, respektive současně dochází k hydrolýze peptidu a nařeďování obsahu. Chemici z Purdue University nyní tvrdí, že vyřešili problém, kdy vznikající život na jednu stranu potřeboval vodu, ale také prostředí mimo vodu. Namísto …
více »