Archiv článků: železo

Společným jmenovatelem velké části odborné práce geofyzika a vědeckého dobrodruha Günthera Kletetschky je magnetismus. Tentokrát díky jeho vášni spatřil světlo světa nový materiál, který bude moci sloužit například pro zneviditelnění aut či letadel pro radary nebo dokonce jako nové paměťové médium. Uhlíkové nanotrubičky jsou jednou z forem uhlíku, která se …

Planety podobné Zemi se skládají z železného jádra, které tvoří asi třetinu hmotnosti planety a křemičitanového pláště. Merkur je ale výjimkou. Má obrovské železné jádro, které se podílí na celkové hmotnosti planety ze 70 %. Proč? Zatím na to nemáme jednoznačnou odpověď. Nalézt nám ji mohou pomoci vzdálení příbuzní planety …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

U hvězdy RW Aur A jednou za pár let nebo desetiletí poklesne jasnost a to na týdny až měsíce. Není to ale zase tak velká záhada, jako je tomu třeba u Tabbyiny hvězdy (KIC 8462852). Poklesy jasnosti pozorují astronomové u této hvězdy už od roku 1937. V roce 2011 došlo …

Buňky iniciující nádor mají oproti kontrolním buňkám vyšší nároky na železo – vykazují zvýšenou hladinu volného železa, vyšší míru transportu železa do buňky i zvýšený obsah železa v mitochondriích. Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca …

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

Vědci zjistili, že exoplanety obíhající stejnou hvězdu mají tendenci mít podobné velikosti a pravidelné rozestupy. Něco podobného ve Sluneční soustavě neplatí, takže z tohoto pohledu můžeme naší planetární domovinu považovat za výjimečnou. Lauren Weiss z Université de Montréal a její tým vydali opravdu pěknou studii, která pracuje s daty z …

Snad prostor s velkou slávou loni detekovaný pomocí mionů ukrývá železný trůn? Navrhuje to alespoň Giulio Magli, profesor archeoastronomie na Politecnico di Milano. Jeho práce byla publikována v Nature. Viz také: CRISPR, qubity: Zprávy, na které se roku 2017 nedostalo Magli tvrdí, že prostor nově objevený nad Velkou galerií nemá …

Většina železa vznikla a rozšířila se po mezigalaktickém prostoru před vytvořením prvních kup galaxií. Na měření koncentrace železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, se zaměřili odborníci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity. Díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, zjistili překvapivou skutečnost, že tento …