Archiv článků: železo

Otazníky kolem Mořských národů (2)

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Některá města byla po destrukci hned znovu osídlena. Jinde se destrukce týkala pouze určitých částí, paláců, lze tedy uvažovat i o vnitřních konfliktech, povstáních a svržení tehdejších elit. (pokračování včerejšího článku) V případě Mykén (podle všeho několik různých destrukcí) byl navíc úpadek města i pozvolný, když palác v nové situaci …

více »

Poprvé připraveny feromagnetické kapaliny

Speciální 3D tiskárny umožňují tisk feromagnetických kapalin. Vědci z Berkley Lab uvádějí, že výsledkem by mohly být např. různé flexibilní částice, které by se lépe dokázaly pohybovat v lidském těle a zde sloužit pro léčbu i diagnostiku. Studii vedl Tom Russell (Berkley Lab, University of Massachusetts, Amherst). Spolu s hlavním …

více »

Nanotrubičkami proti radarům i k lepším harddiskům

Společným jmenovatelem velké části odborné práce geofyzika a vědeckého dobrodruha Günthera Kletetschky je magnetismus. Tentokrát díky jeho vášni spatřil světlo světa nový materiál, který bude moci sloužit například pro zneviditelnění aut či letadel pro radary nebo dokonce jako nové paměťové médium. Uhlíkové nanotrubičky jsou jednou z forem uhlíku, která se …

více »

Záhada železného jádra Merkuru

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Planety podobné Zemi se skládají z železného jádra, které tvoří asi třetinu hmotnosti planety a křemičitanového pláště. Merkur je ale výjimkou. Má obrovské železné jádro, které se podílí na celkové hmotnosti planety ze 70 %. Proč? Zatím na to nemáme jednoznačnou odpověď. Nalézt nám ji mohou pomoci vzdálení příbuzní planety …

více »

Ohřál ranou Zemi rajský plyn?

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

více »

Napomáhá železo nádorovým „superbuňkám“ uniknout léčbě?

Buňky iniciující nádor mají oproti kontrolním buňkám vyšší nároky na železo – vykazují zvýšenou hladinu volného železa, vyšší míru transportu železa do buňky i zvýšený obsah železa v mitochondriích. Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca …

více »

Evoluce a funkce fytotransferinů u mořských řas

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

více »

Oxidované železo v hlubinách Země

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

více »

Sluneční soustava je možná výjimečná. Ostatní systémy mají větší řád

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci zjistili, že exoplanety obíhající stejnou hvězdu mají tendenci mít podobné velikosti a pravidelné rozestupy. Něco podobného ve Sluneční soustavě neplatí, takže z tohoto pohledu můžeme naší planetární domovinu považovat za výjimečnou. Lauren Weiss z Université de Montréal a její tým vydali opravdu pěknou studii, která pracuje s daty z …

více »