hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Otazníky kolem Mořských národů (2)

Některá města byla po destrukci hned znovu osídlena. Jinde se destrukce týkala pouze určitých částí, paláců, lze tedy uvažovat i o vnitřních konfliktech, povstáních a svržení tehdejších elit.

(pokračování včerejšího článku)

V případě Mykén (podle všeho několik různých destrukcí) byl navíc úpadek města i pozvolný, když palác v nové situaci už nedokázal ekonomicky fungovat a byl spíše opuštěn než zničen.
Vlastně na konci doby bronzové v Egeidě ani nemusel být jediný útočník (ony „Mořské národy“), ale ke kolapsu došlo na různých místech různými způsoby. Taktéž příčiny mohly být různorodé a problém byl jen v tom, že se sešly všechny současně. Jak už to u komplexních systémů bývá, také mohlo dojít k dominovému efektu. Nakonec – Chattušaš se nachází na anatolské náhorní rovině na východ od dnešní Ankary, tj. nebyla zničena náhlým útokem z moře (spíše se uvažuje třeba o Kašcích, tradičních nepřátel Chetitů ze severu Malé Asie).
Americký archeolog a historik starověku Eric. H. Cline ovšem dodává, že ani chápání tehdejších událostí jako pádu civilizací či konce globalizace a obchodu nemusí příliš odpovídat stavu věci. Třeba šlo spíše o to, že obchod převzali do svých rukou od států soukromníci a nebyl organizován z paláců, byl demonopolizován a soustředil se spíše na prakticky využitelné než na exotické/luxusní zboží. Temná staletí nebyla nutně tak temná, nakonec evropská civilizace vyrůstá pak spíše z menších politických forem než z říší Blízkého východu. A zkoušet hledat paralely mezi současnými riziky a tehdejšími událostmi, to už vůbec stojí na vodě.
Na druhé straně – ke zničení měst i zániku říší došlo. Písmo Řekové používat přestali; pokud by dál trvala úroveň obchodu i ekonomiky jako takové, bylo by písmo potřeba bez ohledu na to, co by organizoval stát a co soukromníci (a nakolik lze takové rozlišení pro tehdejší dobu vůbec používat).

Zdroj: Eric. H. Cline : 1177 př. Kr. – Zhroucení civilizace a invaze Mořských národů

Poznámky PH: Jednou věcí se kniha ovšem skoro nezabývá. Mluvíme-li o konci doby bronzové, jedná se stejně tak o začátek doby železné.
Počátek používání železa ve zbylé části Evropy nastal kolem r. 800 př. n. l. (až na Evropu severní). Také zde v té době nastala vlna neklidu, pád starých center, došlo k pohybům obyvatelstva a z archeologických nálezů se vše jeví jako úpadek; možná obyvatel ubylo i v absolutních číslech. Předpokládalo se, že jde pouze o shodu okolností, protože v té době se rovněž ochladilo. Nové datování ale ukazuje, že změna klimatu a kolaps se spolu zase tak moc nepřekrývají. Je možné, že vše způsobilo opravdu železo: je ho mnohem více, bronz navíc vyžadoval obchod se dvěma surovinami. Elity evropské doby bronzové organizovaly dálkový obchod s mědí i s cínem, při té příležitosti proudilo i jiné zboží. Po objevu železa se hroutila se tehdejší struktura společnosti, nastal chaos. Pokročilejší technologie způsobila, že společnost byla paradoxně chudší (poznámka v poznámce: což zase čistě ekonomicky nedává příliš smysl, naopak by se mohly uvolnit prostředky a další zdroje, mohlo se začít obchodovat s něčím jiným; možná, že jako chudší společnost rané doby železné dnes v archeologickém nálezu jen navenek vypadá). Svádět historické zlomy na klima je každopádně laciné, protože pak už není co dalšího vysvětlovat.

Ian Armit, Graeme T. Swindles, Katharina Becker, Gill Plunkett, and Maarten Blaauw
PNAS December 2, 2014 111 (48) 17045-17049; first published November 17, 2014 https://doi.org/10.1073/pnas.1408028111

Otázka zůstává: mohl se podobný mechanismus uplatnit i při kolapsu v době Mořských národů? Chetité každopádně znali železo už dříve, ale snažili se příslušné technologie držet v tajnosti. Mohl v tehdejších událostech hrát roli čistě i to, že by útočníci („Mořské národy“) měly výhodu právě kvůli železu, ať už by šlo o samotnou znalost nebo větší efektivitu jeho zpracování/výroby zbraní? Samotné železné zbraně by množství válek zvýšit neměly, nicméně mohlo dojít k situaci, že někdo využil dočasné výhody zbraní, které se produkovaly masově? (U bronzových mečů se někdy i uvádí, že šlo často o zbraně spíše jen prestižní; asi jak které.)

Tokamaky, ITER a výzkum jaderné fúze v ČR

Za nejpokročilejší koncept fúzního reaktoru, na jehož základě budou zřejmě postaveny první fúzní elektrárny, je …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close