Archiv článků: země

Zdrojem pozemské vody může být překvapivě i Slunce

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

více »

Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …

více »

Co se děje, když se sluneční vítr srazí s magnetosférou Země

Sluneční vítr při interakci s bublinou magnetosféry kolem Země, vytváří vlny energie, které se zdánlivě zastaví. Ze Slunce neustále vylétá proud elektricky nabitých částic. Na povrchu Země jsme před tímto náporem chráněni magnetosférou vytvořenou magnetickým polem Země, která funguje jako bublina. Když sluneční vítr narazí na magnetosféru, přenesou se podél …

více »

Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

více »

Částice slunečního větru chycené v jádru Země

Před 4,5 miliardami let pronikly do jádra Země přes vznikající zemský plášť částice tehdejšího slunečního větru a mohli bychom je zde najít i dnes,tvrdí studie vědců z Heidelberg University. Odvození je ovšem poměrně komplikované. Celá teorie se zakládá na přesném stanovení obsahu vzácných plynů v jednom železném meteoritu. Jde o …

více »

Na Zem ročně spadne přes 5 000 tun mimozemského prachu

Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …

více »

Dávná Země byla celá pod vodou

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

více »

Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let

Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …

více »

Země mohla mít vodu i bez komet a asteroidů

Podle nejrozšířenější představy přinesly většinu vody na Zemi (i na další vnitřní planety Sluneční soustavy) komety a asteroidy během éry velkého bombardování a dalších kolizí. Nové studie publikované v Science naopak tvrdí, že Země mohla být mokrá od svého počátku, protože vodu obsahoval už materiál, z něhož se planeta formovala. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close