Archiv článků: země

Podle nové studie existoval na Zemi rozvinutý a rozmanitý mikrobiální život již minimálně před 3,75 miliardami let. To se zdá být přece jen trochu brzo, i kdybychom připustili samotný vznik života už před 4 miliardami let; navíc řada vědců předpokládá, že k tomu došlo později (spodní limit je asi 3,5 …

Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …

První pozorování asteroidu 2022 AE1 ukázala, že by se mohl do Země narazit 4. července 2023. To vypadalo jako příliš brzy na to, abychom případně uspěli se snahou změnit dráhu tohoto tělesa; současně byl asteroid dost velký, aby dokázal způsobit slušnou škodu. V prvních sedmi dnech pozorování přitom všechno nasvědčovalo …

Nerovnovážné síly a momenty hybnosti v systému Země s Měsícem a Sluncem mají způsobovat celkové pohyby v zemském plášti a spolu s tím i pohyb tektonických desek. Dost nečekaná je myšlenka, s níž přichází studie vedená geofyzičkou Anne M. Hofmeisterovou z Washington University in St. Louis. Nová analýza poskytuje alternativu …

Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …

Vesmír nám v týchto dňoch ponúka zaujímavosť. V utorok 4. januára 2022 o 8. hodine ráno, bude Zem v perihéliu, v najbližšom bode svojej dráhy okolo Slnka. Od centrálnej hviezdy našej planetárnej sústavy bude vzdialená len 147 104 100 km. Pritom v lete 5. júla 2022 sa Zem od Slnka …

V dávnější minulosti byla Země možná i o nějakých 15 °C teplejší než dnes – a za stovky milionů let zase bude. Nová studie vědců Harvardu ukazuje na základě simulací, jakou podobu tehdy mohlo mít počasí. Několikadenní období sucha se tehdy u rovníku střídalo s mohutnými dešťovými bouřemi, kdy pršelo …

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …

Plus navíc by nás tyto informace mohly uklidnit při obavách z toho, jak je dnes magnetické pole relativně slabé. Nový výzkum analyzuje kolísání magnetického pole na Blízkém východě mezi lety 8000–6000 př. n. l. Získá tak archeologie novou metodu datování? Vědci z Tel Aviv University, Istituto Nazionale di Geofisica e …

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …