Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i …
více »
Genom pšenice seté, jedné z nejvýznamnějších zemědělských plodin, je rozluštěn. O získání velmi přesné referenční sekvence genomu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku v časopise Science. Významnou roli ve výzkumu sehráli vědci olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, které je součástí Centra regionu …
více »
Předkolumbovská Amazónie nebyla žádnou panenskou divočinou. Se zemědělstvím začali místní obyvatelé už minimálně kolem r. 4000 př. n. l. Jennifer Watling z University of São Paulo a její kolegové publikovali výsledky výzkumu v Teotoniu, které leží na horním toku řeky Madeira (přítok Amazonky) v jihozápadní Amazónii. Archeologům je zde k …
více »
Z geneticky modifikovaných odrůd rýže je nejznámější ta, která je produkuje provitamín A. Nová varianta má přidány geny, které syntetizují proteiny bránící přenosu HIV. Pokrok v léčbě HIV byl v posledních letech obrovský, ať už jde o přežití nebo komfort pacientů. Mnohé z těchto léčebných kůr jsou ovšem dostupné spíše …
více »
Lesům mírného pásu a boreálním lesům často dominuje jen několik druhů, ale může v nich být koncentrováno mnohem více dřevní hmoty na hektar (až 3500 t) než v jejich nejbohatších tropických protějšcích. Chlorofyl a a chlorofyl b, dva dominantní rostlinné pigmenty, které mohou být excitovány zářením, mají poměrně úzká absorpční …
více »
Aneb proč vůbec vzniklo zemědělství? Archeologové objevili zbytky chleba starého asi 14 500 let. Jak si hromadně povšimla média, má jít o suverénně nejstarší známý chleba vůbec. Pekli si ho lidé kultury, kterou označujeme jako natufien – v době, která výrazně přecházela vzniku zemědělství, alespoň pokud je nám teď známo. …
více »
Archeologové se již dlouho dohadují o způsobu šíření neolitu v Evropě – přejímali ho spíše místní lidé, nebo docházelo k migraci? Podobnou otázku lze položit i v případě jihovýchodní Asie. David Reich (populační genetik z Harvardu) a Ron Pinhasi (fyzický antropolog z Vídeňské univerzity) nyní rekonstruují historii této oblasti podle …
více »
Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny. Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace Jihovýchodní Asie. Jedním ze členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých …
více »
Vědci využili buněčnou kulturu tabáku pěstovanou v živném roztoku a přidávali radioaktivně značený syntetický auxin. Dnešní zemědělství se neobejde bez herbicidů – přípravků hubících plevely. Mnoho takových látek působí na plevele stejně jako vysoké dávky rostlinného hormonu auxinu. Vědci z ústavu Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z britské University …
více »
Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …
více »
Sciencemag.cz
